Ke konci června 2023 se definitivně zavřely dveře pracoviště daňové správy ve Slavkově u Brna. Jaké bylo 32,5leté působení „berňáku” v našem městě?
1. Období vzniku daňové správy, formování a rozvíjení činnosti úřadu ve Slavkově u Brna (1991 a 1992)
Zásadní politické změny v naší republice, které byly vyvolány listopadovými událostmi v roce 1989, ukončily v ekonomické oblasti období plánovaného socialistického hospodářství a vytvořily prostor pro existenci volného tržního hospodářství. Zákonem č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů (včetně navazujících novel) bylo umožněno soukromé podnikání občanů. Toto podnikání zaznamenalo velmi bouřlivý rozvoj, který byl umocněn v pozdějších letech nejprve navracením kdysi zabaveného majetku (proces restitucí) a později rozsáhlou privatizací převážné části státního majetku.
V letech 1990 a 1991 vyžadovalo soukromé podnikání registraci u příslušného okresního úřadu. Samostatně hospodařící rolník byl povinen se zapsat do evidence u příslušného obecního úřadu. V případech, kdy podnikatel za uplynulý rok překročil daňový základ 540 tis. Kčs a zaměstnával v pracovním poměru více než 25 osob (nutné splnění obou podmínek), byl povinen zapsat se do podnikového rejstříku, který vedl okresní soud v sídle krajského soudu. Do tohoto rejstříku se mohl zapsat i dobrovolně, i když uvedené hranice nepřekročil. Pokud podnikatel provozoval zahraničněobchodní činnost, byl zápis do podnikového rejstříku též povinný. Obdobně se zapisovaly do rejstříku i (soukromé) obchodní společnosti.
Na toto rychle se rozvíjející období soukromého podnikání musela reagovat v daňové oblasti i daňová správa. V roce 1990 zajišťovaly výběr daní ještě (předtím dlouhodobě působící) okresní finanční správy, které byly řízeny krajskými finančními správami. Na okrese Vyškov to byla s celookresní působností Okresní finanční správa ve Vyškově, která byla řízena Krajskou finanční správou v Brně. Dnem 31. 12. 1990 byla ukončena platnost zákona č. 33/1970 Sb. o územních finančních orgánech, a tím i systém finančních správ.
Od 1. 1. 1991 vstoupil v účinnost nový zákon č. 531/1990, o územních finančních orgánech, který zásadním způsobem změnil dosavadní organizační strukturu územních finančních orgánů. Bylo rozhodnuto navázat na organizační strukturu daňové správy z období po 2. světové válce (z let 1945 až 1948) a zřídit rozsáhlou síť po správní stránce samostatných finančních úřadů, které řídí příslušné (krajské) finanční ředitelství. V té době byla republika územně rozčleněna na 7 krajů a Prahu. Tehdejší Jihomoravský kraj řídilo Finanční ředitelství v Brně (později se sídlem v Brně, nám. Svobody 4; dále též „FŘ”), které mělo právní subjektivitu (uzavíralo příslušné hospodářské smlouvy a zaměstnávalo v pracovním poměru všechny zaměstnance podřízených finančních úřadů v rámci kraje). Metodicky a finančně zabezpečovalo činnost finančních ředitelství až do vzniku samostatného Generálního ředitelství v Praze (od 1. 1. 2011) ministerstvo financí.
V rámci území okresu Vyškov byly tímto zákonem zřízeny tři samostatné a navzájem nezávislé finanční úřady, a to Finanční úřad ve Slavkově u Brna, Finanční úřad v Bučovicích a Finanční úřad ve Vyškově.
Finanční úřad ve Slavkově u Brna měl po celou dobu 1991 až 2012 nezměněnou místní příslušnost pro území 18 obcí (které byly později součástí i tzv. „malého” okresu, který spravoval úřad s tzv. rozšířenou působností ve Slavkově u Brna), finanční úřady v Bučovicích a ve Vyškově doznaly v tomto období 22 let ve své místní působnosti drobných změn. Každý finanční úřad jednal v oblasti správy daní samostatně (vydával příslušná úřední rozhodnutí). Úřad řídil a za jeho správní daňovou činnost odpovídal ředitel úřadu.
Příprava na vznik úřadů v rámci Jihomoravského kraje probíhala již od podzimu 1990. Poslední přípravné práce byly předmětem porady s řediteli finančních správ Jm kraje, která se konala 28. 12. 1990 v budově bývalého Jm KNV v Brně. Mimo dalších opatření tam byl stanoven i úvodní personální limit, který ke konci roku 1991 ve Slavkově činil celkem devět pracovníků.
Daňová soustava zahrnovala v té době: daň ze mzdy, daň z příjmů obyvatelstva (pro podnikatele-fyzické osoby), daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, daň důchodovou (pro právnické osoby a další osoby zapsané v podnikovém rejstříku), odvody ze zisku do státního rozpočtu (státní podniky), daň zemědělskou, daň z objemu mezd a odvod z objemu mezd, daň z obratu a daň z pozemků (organizací i fyzických osob). Tyto daně spravovaly všechny finanční úřady.
Kromě toho všechny finanční úřady vybíraly notářské poplatky z dědictví, darování a převodu nemovitostí a určitou dobu i poplatky za odnětí zemědělské půdy.
Finanční úřady v sídle okresu (FÚ ve Vyškově) navíc kontrolovaly státní dotace s místní působností na celý okres.
Kromě toho vybíraly obecní úřady domovní daň (ze staveb a bytů) ve své územní působnosti.
Materiálové zabezpečení v roce 1991 bylo skromné. Finanční úřad (FÚ) ve Slavkově byl umístěn v pronajaté budově, ve 3. nadzemním podlaží v administrativní budově bývalého Cukrovaru ve Slavkově (v současnosti jde o budovu mezi prodejnou Lidl a mostem přes Litavu), kde měl k dispozici na začátku roku 1991 jen jednu kancelář (v ní pracovali 4 zaměstnanci) a postupně se v průběhu tohoto roku obsazovaly další kanceláře v souvislosti s nárůstem počtu zaměstnanců a podle toho, jak se uvolňovaly prostory v tomto podlaží. V roce 1992 měl úřad už pronajaté všechny kanceláře v tomto podlaží, kromě jedné, ve které působila likvidační skupina st. podniku Zelenina, závod Slavkov.
Administrativní budova bývalého cukrovaru, kde v letech 1991 až 1993 byl ve 3. nadzemním podlaží umístěn Finanční úřad (foto z r. 2012)
2. Vznik tzv. „nové” daňové soustavy, změna umístění úřadu ve Slavkově –
1. etapa (1993)
Vznik nové daňové soustavy (účinnost od 1. 1. 1993)
Návrh nové daňové soustavy byl schválen vládou ČSFR v polovině roku 1990 a byl zařazen jako nezbytná součást ekonomické reformy. Důvody pro zásadní změnu do té doby platného daňového systému byly do značné míry pragmatické, neboť všechna provedená vylepšení stávající daňové soustavy byla produktem administrativně direktivního způsobu řízení. Proto se už zákonitě staly brzdou přechodu na tržní hospodářství. (Jak uvádí v daňové příručce z roku 1991 Václav Boněk: stávající daňová soustava „je roztříštěná, nejednotná, nesourodá, zbytečně složitá, neodpovídá současným poznatkům ekonomické vědy, ani potřebám praxe”.) Další důvody pro změnu soustavy daní byly systémové a spočívaly v nutnosti vytvořit podmínky pro efektivní funkci všech částí trhu (to je trhu kapitálu a pracovních sil), realizací procesu privatizace a v neposlední řadě také v potřebě obsáhnout nové typy a organizační formy podnikatelských subjektů. Další příčinou byla i nezbytnost začlenění se do procesu integrace evropských států, včetně začínající unifikace daňových systémů jednotlivých zemí. Od 1. 1. 1993 vstoupily v účinnost nové daňové zákony, a to jednak zákony tzv. hmotné (například zákon o dani z příjmů) a současně i zákon procesní, jimž se řídila procesní stránka výhradně daňové správy.
Nutno podotknout, že tyto daňové zákony byly připravovány ještě v době federativního uspořádání státu, ale po vnitrostátně-politickém vývoji v roce 1992 a po vzniku samostatné Slovenské republiky od 1. 1. 1993 byly přijaty daňové zákony v České republice a ve Slovenské republice sice ve stejné výchozí pozici, ale v konečné podobě už odlišně pro oba dva státy.
V České republice byla soustava daní od 1. 1. 1993 strukturována samostatným zákonem o soustavě daní (zákon č. 211/1992 Sb.), který taxativním výčtem jednotlivých druhů daní z praktického hlediska znemožňoval uplatnit na území ČR jiný druh daně než ten, který byl v tomto zákoně výslovně uveden. Tento zákon o soustavě daní byl v pozdějších letech (po roce 2000) zrušen a zůstaly v platnosti jen jednotlivé daňové zákony pro konkrétní daně.
Současně s novou daňovou soustavou byl vytvořen a postupně rozšiřován a aktualizován tzv. Automatizovaný daňový informační systém (ADIS), který pro celou ČR vyvíjela a průběžně doplňovala firma IBM ČR. Ten zahrnuje zpracování nejen daňových úloh a evidence daní, ale i evidence písemností, vymáhání a další nedaňové činnosti (v určité době např. evidenci pro kontrolu loterií a her). Tento ADIS víceméně zůstal v aktualizované podobě platný do dnešních dní. Je výrazně zastaralý a již několik let usiluje MF ČR o tvorbu zcela nového, moderního systému.
Změna umístění úřadu ve Slavkově u Brna (1993)
Při nárůstu spravované daňové agendy a počtu zaměstnanců úřadu bylo už na jaře roku 1992 zřejmé, že stávající pronajaté prostory v areálu bývalého cukrovaru jsou pro úřad nedostatečné svou velikostí a navíc nevyhovující i z hlediska umístění v rámci města (vzdáleno od hlavního náměstí), tak i z hlediska vnitřního uspořádání a přístupu do objektu (např. poměrně strmé a úzké schodiště do 2. nadzemního podlaží).
Proto byla zahájena jednání s Finančním ředitelstvím v Brně a se zástupci slavkovské radnice ohledně získání jiných, větších prostor. Byl vytipován objekt tzv. Panského domu na Palackého náměstí č. 89, který v té době byl pronajímán částečně jako byt a v převážné části sloužil jako administrativní budova pro kanceláře státního podniku Potraviny, závod Slavkov. Ten však postupně privatizoval svoji činnost, snižoval počet zaměstnanců a v kancelářích v roce 1994 zůstala jen malá skupinka zabývající se likvidací podniku. Panský dům je památkově chráněná budova ze 16. století s bohatou minulostí, který je v majetku města.
Na jednání ve Slavkově dne 6. 8. 1992, kterého se zúčastnil za FŘ vedoucí oddělení vnitřní správy Ing. Štajnar, za FÚ Ing. Jedlička a za město Slavkov Ing. arch. Jakoubek a starosta JUDr. Honek, byl prohlédnut Panský dům a byl posouzen rozsah nutných stavebních úprav a požadovaný objem nutného finančního zabezpečení. Byly přijaty tyto závěry:
1. Městský úřad zpracuje návrh smlouvy o sdružení finančních prostředků, ke kterému dodá FŘ a FÚ své požadavky (např. formu splátek finančních prostředků); od 10. 8. 1992 vyhlásí město výběrové řízení na dodavatele stavební úpravy a bude požadovat čtyřměsíční dobu pro realizaci stavebních úprav; stavbu bude jako investor řídit město.
2. Odhadované předběžné finanční prostředky: na stavební úpravu cca 1 500 tis. Kč, na plynofikační přípojku z náměstí cca 40 tis. Kč.)
V oficiálním návrhu smlouvy o sdružení finančních prostředků z 10. 9. 1992 byla potom částka povýšena na 1 700 tis. Kč.
Nakonec Finanční ředitelství v Brně smlouvou o sdružení finančních prostředků s městem Slavkov z 10. a 14. 9. 1992 a jejím 1. dodatkem ze dne 13. a 27. 7. 1993 poskytlo na rekonstrukci vnitřních prostor celkem 3,4 mil. Kč. Rekonstrukce byla zahájena v listopadu 1992 a ukončena v září 1993. Investorem bylo město Slavkov a generálním dodavatelem stavebních prací firma Čáslava-stav, Pavel Čáslava, Křenovice. Technický dozor prováděl Vladimír Bajer ze Slavkova. Původní projektová dokumentace z června 1992, kterou zpracovala firma VPÚ-DECO, a.s., Brno, byla v březnu 1993 zásadně přepracována a doplněna za součinnosti finančního úřadu. Rekonstrukce objektu byla pro potřeby finančního úřadu plánována na konečnou kapacitu max. cca 17 pracovníků. Současně byl v této budově rekonstruován i prostor pro pobočku Všeobecné zdravotní pojišťovny (samostatnou smlouvou).
1 – Schody za vstupními dveřmi na půdu. 2 – Původní schodiště z přízemí do 1. poschodí na jižní průběžnou chodbu (chodba i schodiště po rekonstrucki zrušeny), pohled z přízemí z nynější zdravotní pojišťovny. 3 – Původní klenba v západní zdi a otvor pro zakotvení trámu v kanceláři č. 30 (nyní dozděno). 4 – Pracovnice FÚ paní Fišerová zděšena při prohlídce přízemí. 5 – Západní a severní stěna přízemí (archiv č. 4).
Slavnostní otevření nových prostor se uskutečnilo v pondělí 6. září 1993 za účasti zaměstnanců úřadu, ředitele FŘ v Brně, starosty města Slavkova JUDr. Honka, zástupců stavební firmy a dalších hostů. Stěhování nábytku a dalšího zařízení v srpnu 1993 bylo provedeno za výrazné osobní fyzické pomoci zaměstnanců fin. úřadu (bez stěhovací služby). Převážná část kanceláří byla dovybavena nábytkem Univerzal (výrobce UP Rousínov).
Rekonstrukce památkově chráněného objektu, tzv. Panského domu, který byl ve velmi špatném technickém stavu, byla velmi rozsáhlá a byla hodnocena jako zdařilá a stavební firmě sloužila v dalším období i jako referenční pro další zákazníky této firmy. Sdružené finanční prostředky byly postupně odepisovány na základě uzavřené nájemní smlouvy FŘ a města a jejích dodatků.
1 – V západní stěně je zazděno staré okno. 2 – Pohled na severní stěnu nynější zasedací místnosti vypovídá, že okno bylo kdysi dodatečně vestavěno. 3, 4, 5 – Ředitel FÚ ing. L. Jedlička zjišťuje, že topeniště bylo do objektu vestavěno později.
3. Další etapa rekonstrukce budovy Panského domu (1994–1996)
Teprve později byla městem Slavkov zrekonstruována také celá střecha Panského domu a nová fasáda (zpevnění krovů, nové dřevěné bednění celé střechy a nová střešní krytina typu Bramac) vč. nové malby. Současně bylo zrekonstruováno nádvoří (odstraněna garáž a malý byt ve dvoře objektu) a pro FÚ byla zřízena jedna garáž uvnitř objektu ve dvorní části pod západním křídlem objektu, který byl zrekonstruován pro potřeby pobočky Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Na investičních akcích v této etapě se FÚ ve Slavkově finančně nepodílel. Generálním dodavatelem stavebních prací byla opět firma „Čáslava-stav” z Křenovic a etapa probíhala v době od 10/1994 do 6/1996. V době od 6/1995 až 7/1996 se uskutečnila také generální rekonstrukce celého Palackého náměstí (investorem v hodnotě kolem 18 mil. Kč bylo město Slavkov a generálním dodavatelem Silnice Brno, s.r.o.). Změnila se dopravní situace na celém náměstí a zlepšil se přístup do objektu Panského domu.
Tzv. Panský dům, kde byl od roku 1993 v pronájmu Finanční úřad (foto z r. 2012)
4. Zásadní změna vnitřního organizačního uspořádání, přechod na tzv. „fázování” daňové správy (od 1. 7. 1995)
Postupná zvyšující se náročnost daňové správy (jednak po stránce procesního předpisu – zákona o správě daní a poplatků, jednak po stránce jednotlivých daňových hmotných předpisů) i neustálý nárůst počtu daňových subjektů byl důvodem pro zásadní změnu v práci zaměstnanců daňové správy, která byla celostátně zrealizována k 1. 7. 1995. Spočívala v zavedení tzv. „fázování”. Až do této doby měl každý zaměstnanec na starosti u přiděleného počtu daňových subjektů jak vyměřovací řízení, tak i kontrolní činnost a vymáhání nedoplatků, a úřad byl také vnitřně organizačně členěn podle druhu jednotlivých daní. Fázováním došlo ke specializaci prací ve vztahu k daňovému subjektu a ke změně vnitřního uspořádání.
1 – I tyto prostory byly před rekonstrukcí součástí pronajatého bytu. 2 – Převážně zvlhlé kamenné zdivo (západní stěna zasedačky u dveří). 3 – Zazděné dveře v nynější zasedačce FÚ od zdravotní pojišťovny. 4 – Pohled z přízemí do 1. poschodí v prostoru točitého schodiště. 5 – Tentýž prostor v pohledu zvrchu dolů. 6 – V tomto klenutém prostoru v přízemí je nyní kotelna, WC a místnost pro uklízečku.
K 1. 7. 1995 vzniklo kontrolní oddělení a oddělení daňové správy. Vzhledem k velikosti úřadu bylo povoleno s účinností od 1. 4. 1996 vyčlenit v rámci oddělení daňové správy samostatný referát majetkových daní a vymáhání, který však vzhledem k potřebě zastupitelnosti činností na FÚ současně spravoval i daň ze závislé činnosti a daň silniční.
Od 1. 7. 1995 byly všechny finanční úřady v ČR rozděleny do pěti velikostních kategorií podle počtu zaměstnanců. FÚ ve Slavkově byl po celou dobu existence v nejmenší kategorii (do 25 pracovníků). K 1. 4. 1996 měl FÚ celkem 23 pracovníků.
5. Další rozšíření vnitřních prostor FÚ (1996, 2003, 2006)
Koncem roku 1994 opustila likvidační skupina pracovníků Potraviny Slavkov, s. p. několik kanceláří v budově Panského domu ve 2. nadzemním podlaží a našla si jiný, menší objekt pro svoji činnost. FÚ využil této příležitosti a požádal FŘ v Brně o přidělení dalších prostředků pro rekonstrukci další části Panského domu, neboť se stále zvyšoval počet zaměstnanců FÚ a stávající prostory již svojí plochou nedostačovaly. Tyto prostory se podle návrhu FÚ zrekonstruovaly v době 04 až 08/1995 a v 12/1995 poskytlo FŘ 350 000 Kč na navýšení sdružených finančních prostředků. Generálním dodavatelem stavebních prací byla opět firma Čáslava-stav. Rekonstrukcí získal FÚ tři další kanceláře v severovýchodní části Panského domu (s výhledem na náměstí).
1, 2, 3 – Stěhování nábytku 24. 8. 1993 z dosavadního působiště FÚ (v administrativní budově bývalého cukrovaru, ul. ČSA 347). 4 – Ing. Jan Formánek z FÚ připevňuje 27. 8. 1993 státní znak a nápis FÚ ke vchodu do Panského domu. 5 – Slavnostní otevření FÚ v pondělí 6. září 1993. 6 – Zleva: Ing. Helena Jelínková, Ing. Miroslav Čáslavský, JUDr. Miloslav Honek a Ing. Ladislav Jedlička.
V roce 2002 uvolnily dvě kanceláře, WC a chodbu v severní části objektu pracovníci Živnostenského úřadu, kteří se přestěhovali do nově zrekonstruovaného Městského úřadu. FÚ využil této situace a opět požádal o možnost přidělení těchto uvolněných prostor (nad hlavním průjezdem do budovy Panského domu). V zimě 2002/2003 bylo nutné probourat velmi silnou stěnu a napojit tento prostor na stávající hlavní chodbu úřadu (stavební úpravy zabezpečilo na své náklady město). Od února 2003 začaly tyto kanceláře využívat pracovníci kontrolního oddělení.
Dne 29. 11. 2005 byla zveřejněna vyhláška Města Slavkova k rozšíření prostor finančního úřadu o úplně poslední dvě kanceláře. Šlo o stavební napojení těchto kanceláří (pro potřeby kontrolního odd.), které se uvolnily po odchodu slavkovské notářky JUDr. Blanky Lotrekové, na stávající chodbu úřadu. Stavební úpravy zabezpečilo na jaře 2006 na své náklady město Slavkov (provedla stavební firma Reichl). Tímto byla ukončena poslední etapa rozšíření vnitřních prostor pro činnost FÚ.
Období 1997 až pololetí 2009 bylo na úřadě obdobím výrazné stability. Zejména personálně byl kolektiv dobře odborně zapracovaný a svým složením i stabilizovaný. Změny v personálním obsazení byly jen ojedinělé.
1 – Ing. Čáslavský před prohlídkou úřadu. 2, 3 – Prohlídka úřadu. 4 – Zleva: Ing. Miroslav Štajnar a Ing. Ladislav Jedlička. 5 – Zády vlevo: Ing. Dvořák, vpravo Ing. Světla Kulhánková (ředitelka FÚ Bučovice). 6 – Pracovnice FÚ Slavkov u Brna. 7 – Vlevo Josef Bürger, vedoucí Úřadu práce ve Slavkově. 8 – Uprostřed Pavel Čáslava, majitel stavební firmy. 9 – Druhý zprava Ing. Josef Tvrdý, ředitel FÚ Vyškov. 10, 11, 12 – Pracovníci FÚ.
6. Vznik Generálního finančního ředitelství v Praze (2011)
Dnem 1. ledna 2011 nabyla účinnosti novela zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a tímto dnem byla zřízena nová soustava územních finančních orgánů (ÚFO), kterou tvořily Generální finanční ředitelství (GFŘ), finanční ředitelství (8 FŘ) a finanční úřady (199 FÚ). Došlo tak k významné změně, kdy byla vytvořena samostatná daňová správa, kde Generální finanční ředitelství v Praze se stalo účetní jednotkou a celostátním zastřešujícím orgánem daňové správy, které je podřízené Ministerstvu financí (MF). Byla tak vytvořena základní podmínka pro další reorganizaci a modernizaci daňové správy. MF ČR konstatuje, že „Stávající systém daňové správy se doposud osvědčil, splnil požadavky na něj kladené, ale s ohledem na neustálý vývoj nelze očekávat jeho neměnnost. Proto se ani daňová správa nemohla vyhnout dalšímu procesu modernizace a zvyšování efektivity.” S ohledem na poznatky z dlouhodobého fungování daňové správy byl ze strany MF i samotné daňové správy dlouhodobě identifikován potenciál k optimalizaci, zejména v oblastech majících přímý vztah k organizačnímu uspořádání české daňové správy a k definování jejích kompetencí.
Novelou zákona o územních finančních orgánech došlo s účinností od 1. ledna 2012 také k vytvoření jednoho Specializovaného finančního úřadu (SFÚ) s celostátní působností.
Od 1. 1. 2011 nabyl účinnosti nový procesní zákon upravující správu daní – zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále „DŘ”), proto velká pozornost byla věnována opatřením k aplikaci této zásadní obsáhlé právní úpravy do praxe územních finančních orgánů, hlavně odborného proškolení zaměstnanců územních finančních orgánů a zajištění aktualizace vnitřního elektronického informačního systému ADIS. Rovněž tak se daňová správa musela vypořádat se zvýšeným zájmem veřejnosti o zodpovídání dotazů souvisejících s novou právní úpravou při správě daní – vzrostl počet telefonických, písemných i elektronických dotazů daňových subjektů. V oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) bylo zásadním momentem zavedení režimu přenesení daňové povinnosti pro vybrané komodity, jehož hlavním cílem je zamezit daňovým únikům.
1 – V 1. poschodí do dvora přibyly tři nová okna. 2 – Strana Vyškovských novin z 10. 9. 1993. 3, 4 – Druhá etapa rekonstrukce FÚ v r. 1995 – pracovníci FÚ ing. Šmerda a ing. Formánek na průzkumné cestě do nově rekonstruovaných kanceláří. 5 – Pracovník firmy Dvořák z Kobeřic provádí elektrorozvodné instalace. 6 – Stavební firma Čáslava-stav v akci.
7 – Vpravo od vchodu na FÚ býval kdysi dveřní prostor, který byl později využíván pro elektrorozvodnu. 8 – Po rekonstrukce zazděno a upraveno jakou součást vestibulu před vchodem na FÚ. 9 – Bývalý vstup do rekonstruovaných prostor, nyní zazděn. 10 – Asi poslední „brigáda socialistické práce” na okrese Vyškov firmy Čáslava-stav dokončuje zednické práce (17. 8. 1995).
Reakcí na světovou hospodářskou krizi (po roce 2008/9), recesi v hospodářství ČR a s tím souvisejících úsporných opatření ve státní správě byla stagnace a snižování objemu mzdových prostředků. To se nejprve odrazilo ve snížení objemu mezd na odměny zaměstnanců a od roku 2011 i v hlubších zásazích do odměňování, neboť při sníženém objemu mezd souběžně probíhal proces vzniku aparátu Generálního ředitelství v Praze a Specializovaného fin. úřadu. Od 1. 4. 2011 došlo v daňové správě plošně ke snížení tarifních platů všem zaměstnancům o 2 tarifní stupně (oproti platným mzdovým tabulkám), od 1. 11. 2011 se toto opatření mírně změkčilo a tarifní stupeň se snížil o 1 stupeň a od 1. 5. 2012 se vrátila platnost původních tarifních tabulek.
7. Ukončení správní samostatnosti FÚ ve Slavkově a nová organizační struktura od 1. 1. 2013
Od 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 456/2011 Sb o Finanční správě České republiky, na základě něhož došlo k transformaci současných 8 Finančních ředitelství a 199 Finančních úřadů na 14 „krajských” finančních úřadů (FÚ) se sídly s totožnými sídly současných krajů a na jejich územní pracoviště, a jeden Specializovaný FÚ pro velké a specifické daňové subjekty s územní působností na celém území ČR. Tímto krokem byla Finanční správa ČR ustavena jako třístupňová: GFŘ v Praze (1. stupeň) – Odvolací finanční ředitelství v Brně (2. stupeň) – (krajské) Finanční úřady (3. stupeň).
1 – Pracovnice FÚ paní Poláčková prchá z chodby před kuchyňkou, neboť se blíží chvíle probourání příčky a napojení chodby (24. 7. 1995). 2 – Tentýž pohled pro zprovoznění. 3 – Pracovnice FÚ paní Mirka Vymazalová nestačí zírat, jak ten čas letí… 4 – III. etapa rekonstrukce: střešní krytina a fasáda před generální opravou (10. 10. 1994). 5, 6 – Stavební práce ve dvorní části severního křídla Panského domu. 7, 8 – Úplné zabednění a nová krytina (11/1994).
Kanceláře a úřední osoby byly dislokovány analogicky k dosavadní struktuře finančních úřadů formou územních pracovišť (dále též „ÚzP”). V rámci „Krajského finančního úřadu pro Jihomoravský kraj” byla na okrese Vyškov zřízena územní pracoviště ve Vyškově, Slavkově u Brna a v Bučovicích, přičemž řídícím článkem pro celý okres byl ÚzP ve Vyškově. Tím se ÚzP ve Slavkově a v Bučovicích staly neplnohodnotnými. Takových „neplnohodnotných” pracovišť vzniklo od 1. 1. 2013 v ČR celkem 58. Ve Slavkově zůstala jen vyměřovaci správní činnost. Kontrola a vymáhání daní byly převedeny do Vyškova.
Za dobu samostatné existence FÚ ve Slavkově vybral od všech poplatníků a plátců daní celkem v období „staré” daňové soustavy (1991 a 1992) přibližně 65 mil. Kčs, v době „nové” soustavy od 1. 1. 1993 do konce r. 2012 cca 3 miliardy Kč. Pro zajímavost: v roce 2012 spravoval FÚ ve Slavkově přibližně 13 500 daňových subjektů, FÚ v Bučovicích cca 10 000 a FÚ ve Vyškově 27 800 aktivních daňových subjektů.
1, 2 – Generální rekonstrukce západního křídla Panského domu pro Úřad sociálního zabezpečení, který zahájil činnost v září 1995). 3, 4, 5 – Firma Čáslava-stav odklízí likvidovanou stavbu ve dvorním traktu. 6, 7 – Dvůr během rekonstrukce (1995) a po ní (19. 7. 1996). 8 – Oprava elektroinstalace v roce 2010.
Pro zabezpečení přenosu odborných informací ze školení a porad byly na jednotlivé daně či speciální problematiku určeni garanti. Nezřídka byl jeden zaměstnanec současně garantem pro několik takových odborných oblastí. Přijetí zaměstnanců do pracovního poměru bylo od samého počátku vzniku finančních úřadů zabezpečováno podle vnitřních předpisů a bylo transparentní. Zájemci se podrobili písemnému testu a poté ústnímu pohovoru před komisí pracovníků úřadu (na 1 uvolněné místo bylo zváno max. 10 až 15 zájemců). S vybraným uchazečem byla sjednána zkušební doba na 3 měsíce a poté převážně uzavřen prac. poměr na dobu určitou, většinou na 12 měsíců, a poté po vyhodnocení na dobu neurčitou. K 1. 1. 2015 nabyl účinnosti zákon č. 234/2014, o státní službě a většina zaměstnanců přešla z působnosti zákoníku práce pod jurisdikci služebního zákona.
Zaměstnanci FÚ ve Slavkově u Brna (foto z 6. 6. 2012)
8. Výrazné omezení úředních hodin na územním pracovišti (2020)
Od 1. ledna 2020 byl provoz 56 menších pracovišť v ČR, včetně pracoviště ve Slavkově u Brna, dále zredukován, vyměřovací agenda byla postupně převedena do Vyškova a byl zaveden omezený tzv. „optimalizovaný režimu 2+2”. Tyto úřady poskytovaly kontaktní služby jen v úřední dny pondělí a středa (zajišťovali je alespoň dva pracovníci správy). Bylo to jedno z opatření na snížení přenosů nemocí mezi občany v době covidové pandemie. I po ukončení pandemie zůstal tento princip komunikace s daňovými subjekty zachován.
Panský dům a kanceláře Finančního úřadu
9. Úplné uzavření pracoviště ve Slavkově u Brna
Vyhláškou č. 189/2023 Sb. bylo k 1. 7. 2023 definitivně zrušeno pracoviště ve Slavkově u Brna, v Bučovicích a také dalších 75 menších pracovišť v celé ČR. Podle ministra financí Z. Stanjury to přispěje k větší efektivitě daňové správy a v dalších třech letech stát ušetří až 150 milionů Kč. Bude se posilovat elektronická komunikace s veřejností a v době podávání daňového přiznání k dani z příjmů a k dani z nemovitých věcí se budou organizovat výjezdy pracovníků do měst a obcí. „Dalším smyslem redukce územních pracovišť je zkvalitnění služeb Finanční správy poskytovaných veřejnosti tím, že odborné zaměstnance ze zrušených pracovišť využijeme na posílení našich stěžejních činností”, uvedla generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.
Demografický vývoj na Slavkovsku podle údajů ČSÚ
Oficiální čísla ČSÚ. Vývoj počtu obyvatel Slavkovska a okolí. Nejen novými černými střechami pokryté holubické chotáry… Také vývoj Bučovic, Rousínova a Vyškova. Co ve Slavkově přibylo, to v okresním Vyškově ubylo. Souvislosti jasné. Veřejné finance nutné. Velmi nutné… Školky malé. ZŠ malé. ZUŠ malá… Etc.
Pozn.: Roky 1991, 2001, 2011 a 2021 – statistika ČSÚ (podle obvyklého pobytu při sčítání obyvatel). Rok 2023 – podle ČSÚ k 1. 1. 2023 Sestavil Ladislav Jedlička
Ing. Ladislav Jedlička,
bývalý zaměstnanec FÚ ve Slavkově u Brna
(s využitím pojednání „Finanční úřad ve Slavkově u Brna v letech 1991 až 2012” ze st. archivu), léto 2023.
Nynější územní pracoviště ve Vyškově
Společné setkání části bývalých zaměstnanců FÚ v červnu 2023
Příklad příkazu Berního úřadu ve Slavkově z r. 1931
Memorandum o zřízení berňáku z r. 1939 ve Slavkově ke stažení: