V době babího léta můžeme na okrajích našeho města pozorovat kudlanku nábožnou (Mantis religiosa).
Kudlanky se v našem okolí vyskytují již cca 30 let. Předtím žily jen v nejteplejších oblastech jižní Moravy (např. na Pavlovských kopcích nebo v Podyjí). S postupujicím oteplováním se kudlanky rozšířily nejen na celou Moravu, ale i do Čech.
Kudlanka nábožná (nábožná se jí říká proto, že pár předních nohou připravený k uchvácení kořisti vypadá jako ruce sepjaté k modlitbě) je zbarvená zeleně, koncem léta a na podzim i světle hnědě (jako suchá tráva) nebo zelenožlutě. Kudlanka se dokáže dokonale přizpůsobit svému prostředí. V přírodě je velmi nenápadná, dokonale splývá se svým okolím. Uvidíme ji většinou až tehdy, kdy při vyplašení poodletí. Větší samičky (5–9 cm) jen pár metrů, menší samci (4–6 cm) i pár desítek metrů.
Kudlanky jsou dravci a dokáží dlouho číhat na svou kořist, kterou je hlavně drobný hmyz. Poté vystřelí své loupeživé nohy, zachytí kořist a zaživa ji sežerou.
U kudlanek se vyskytuje sexuální kanibalismus. To znamená, že samička při páření sežere samečka. Děje se tak ovšem zřídkakdy; hlavně v době nedostatku potravy. Samička začne žrát samečka od hlavy, avšak kopulace neustává – naopak, probíhá ještě vytrvaleji.
Kudlanka patří mezi hmyz s proměnou nedokonalou, u kterého neexistuje stadium kukly. Samičky kladou až do října přibližně 200 vajíček do pěnových kokonů (ooték), kde vajíčka přezimují. Na jaře, zhruba v květnu, se z vajíček líhnou malé, přibližně centimetr dlouhé larvy, které okamžitě začínají lovit potravu. Larva (nymfa) je velice podobná dospělci, pouze nemá vyvinutá křídla a rozmnožovací orgány. Nymfy se svlékají celkem šestkrát. Po posledním svlečení koncem léta se z nich stávají dospělci.
Kudlanka nábožná je výjimečná tím, že jako jediný druh kudlanek dokáže, aniž by hnula tělem, otočit hlavu o 360 stupňů. Oči jsou od sebe dost vzdálené, kudlanka proto vidí prostorově, což jí umožňuje naprosto přesné zaměření kořisti. Samička se dožívá 7–8 měsíců života, sameček pouze 1–2. Samička má bříško složené ze šesti článků, sameček má článků osm. Samečků je v přírodě podstatně méně než samiček. Částečně je to také proto, že kudlanky nábožné se mohou množit i partenogeneticky. Tzn. v případě, kdy není po ruce vhodný sameček, vyvine se jedinec z vajíčka bez oplození samčí buňkou. Tehdy se rodí pouze samice, a proto v terénu můžeme pozorovat mnohonásobně větší výskyt samic oproti samečkům.
V ČR je kudlanka nábožná druh kriticky ohrožený a chráněný zákonem.
B. Maleček