První zmínka o stavbě nového stadionu padla v roce 1947, kdy si město Slavkov u Brna nechalo vypracovat nový „regulační plán polohy”. Plán mj. řešil také výstavbu nových čtvrtí, bourání nevyhovujících domů, výstavbu nové radnice – dokonce i přesun vlakového nádraží. Nový stadion pro tělocvičné a sportovní spolky měl stát za zámeckým parkem a oborou. Již v té době se počítalo vedle stadionu i se stavbou městského koupaliště. (Tento záměr se uskutečnil až v 80. letech – koupaliště bylo vybudováno počátkem 50. let na jihozápadním břehu rybníka.)
Fotbalisté SK Slavkov v roce 1923 na hřišti v Jílkově ulici. Zleva pánové: Láníček, ?, Bubeník, Jirka, Šebek, Brůša, Richter, Man, Toman, Stuna a Andrla.
Samozřejmě, ve Slavkově se sportovalo již desítky let předtím. Sokol (nejstarší sportovní klub) byl založen v roce 1869, Orel v roce 1908, Sportovní klub 1920, Okresní selská jízda v r. 1927, Tenisový klub, oddíl volejbalu, stolní tenis v r. 1930 a lední hokej v r. 1934. Fotbal slaví v tomto roce ve Slavkově 100 let – první městské hřiště se nacházelo na začátku Jílkovy (Jiráskovy) ulice v místech, kde dnes stojí Husův sbor. Další hřiště pak vzniklo na pozemcích velkostatku na tehdejším jižním konci města u Litavy. Tenisté měli hřiště ve Fügnerově ulici, dnes na tomto místě stojí evangelická modlitebna. Hokejisté si v zimě toto hřiště pronajímali a později (koncem roku 1935) bylo zřízeno hřiště „Na tržišti“. Volejbalisté hrávali ve dvoře Sokolského domu.
Po skončení 2. světové války se sport dále rozvíjel ve sportovních klubech. Ale přišel únor 1948… Předsednictvo tzv. „Ústředního akčního výboru Národní fronty“ rozhodlo 27. února 1948, že jedinou tělovýchovnou organizací bude Sokol. Všechny tělovýchovné, sportovní a turistické svazy, spolky a kluby musely povinně převést majetek a členskou základnu pod JTO (jednotná tělovýchovná organisace) Sokol. XI. všesokolský slet na Strahově v létě 1948 se již konal pod taktovkou KSČ. Průvod sokolů prošel kolem tribuny s Gottwaldem mlčky a s odvrácenou hlavou, padala i hesla jako např. „Nikdo nesmí diktovat, koho máme milovat“, čímž dávali sokolové najevo, že nastolená vláda KSČ není vítězstvím všeho lidu.
ÚV KSČ tak podle sovětského vzoru zrušil v roce 1956 jednotné organizace Sokola a v březnu 1957 zřídil Československý svaz tělesné výchovy a sportu, který existoval až do roku 1990. Čímž vlastně Sokol přestal existovat a byl znovu obnoven až v roce 1990.
Vlastní výstavba sokolského stadionu začala v r. 1948 a stadion se budoval po etapách. Nejdříve byly dokončeny kurty na tenis a volejbal. Poté přišlo na řadu fotbalové hřiště, atletická dráha, tribuny a později i kabiny. Kluziště s umělým osvětlením bylo vybudováno v roce 1954. Do Slavkova toho roku v zimě dokonce zavítaly se svou revue i brněnské krasobruslařky.
Počátky výstavby v roce 1948 a první volejbalové souboje v roce 1949.
V roce 1955 pokračovaly úpravy na ploše stadionu. Terén byl vyrovnán buldozérem. Stadion začal rychle sloužit svému účelu. Již v červnu roku 1956 se zde konala II. okresní spartakiáda za účasti 850 cvičících. Na fotbalovém hřišti, které již sloužilo svému účelu od roku 1953, hostili 28. 7. 1956 fotbalisté Slavoje Slavkov kompletní ligové mužstvo Dynama Praha, v němž podlehli 0:12. Den byl zakončen večerním Letním karnevalem na stadioně.
V roce 1957 přebrala do svého vlastnictví Stadion a Sokolský dům (bez tělocvičny – kde je dnes kino –, která byla majetkem MNV) závodní tělovýchovná jednota Slavoj Slavkov patřící cukrovaru. Jednota v té době měla 300 registrovaných členů a cca 300 dorostenců a žáků. Výstavba sokolského stadionu stále pokračovala. Stadion byl oplocen, byla vyštěrkována atletická dráha, vyrovnána hlavní plocha, stadion byl napojen na kanalizaci, byly vyštěrkovány tři tenisové dvorce a vysázeny stromky. To vše za 93 000 Kč, přičemž bylo odpracováno 6000 brigádnických hodin.
Prvních šest fotografií – sokolský den v roce 1950; dalších šest fotek – nové tenisové kurty v r. 1951; dvě fotky z budování fotbalového hřiště v r. 1951; dvě fota – kluziště na stadionu v r. 1956; čtyři fotky z fotbalových utkání v padesátých letech; fotbal v r. 1958; spartakiáda v r. 1955; tenisové kurty a budování dráhy v polovině 50. let; atletické závody 21. 9. 1959; výstavba dráhy cca v r. 1957; lajnování dráhy 21. 6. 1959.
Koncem roku 1958 měla TJ Slavoj již 753 členů. V tomto roce se jevilo, že budování stadionu pokročilo k závěru. Dále se upravovala hlavní plocha, kde bylo odpracováno 3000 brigádnických hodin. V roce 1959 byl stadion zhruba dobudován. Byly upraveny plochy pro skoky, hody a vrhy. Odpracováno bylo 7000 brigádnických hodin.
Od roku 1961 se o údržbu stadionu staral důchodce Bohumil Hrazdílek, který sám odpracoval asi 1000 brigádnických hodin. I v roce 1961 ještě pokračovaly dokončovací práce jako tenisová stěna, úprava svahů a tribun. Avšak údržba již vybudovaných zařízení a ploch byla časově velmi náročná a dokončovací práce na okružních cestách, tribunách a sadové úpravy byly stále odkládány.
V roce 1963 pokračovala výsadba keřů a stromů a úprava cvičebních ploch. O rok později pokračovaly v akci Z dokončovací práce. Bylo vynaloženo 27 500 Kčs při hodnotě díla 70 000 korun. Poté bylo vydáno 30 000 Kčs na stavbu cesty ke stadionu, která byla později (v roce 1965) zpevněna asfaltem. V tomto roce byla konečně oživena činnost atletického oddílu náborem nováčků z řad žáků a oddíl uspořádal v říjnu t. r. soutěž dorostenců a zdejších škol. Týden nato se zde utkalo 13 družstev v sedmém ročníku vyškovského poháru. Atletickým závodům předcházela okrsková spartakiáda za účasti 2600 cvičenců jak místních, tak přespolních.
V roce 1966 bylo na stadionu vysázeno 300 stromků a keřů. Ale zájem o brigádnické práce v tomto roce zcela pohasl.
První dvě fotky z r. 1960; cesta kolem kurtů z r. 1963; rok 1961; fotbalisté Slavkova v roce 1965; pohled na stadion v r. 1965; tři fotky ze spartakiády na stadionu v roce 1965; atletické závody v r. 1967; 1. máj 1967; horní hřiště po krupobití a bouři v r. 1967.
Největší zásluhu na vybudování stadionu má pan Alois Zyka (1912–1987, foto vlevo), který se v roce 1947 stal vedoucím stavebního odboru. Tato funkce se mu stala skutečně funkcí doživotní. Zásluhou jeho obrovského nadšení, neutuchající iniciativy a velkého pracovního úsilí spolu s dalšími obětavými členy TJ a občany, vyrostl ve Slavkově sportovní areál, který slouží dodnes. Každý rok na jeho stavbě odpracoval nejméně 500 hodin – za celý jeho život jich byly tisíce. Stadion byl jeho velkou láskou a druhým domovem, kde trávil nejvíce času. Je třeba připomenout, že jedinou mechanizací brigádníků byla v několika prvních letech jen lopata, rýč, krumpáč a kolečko. Stavební stroje byly k dispozici až v dalších letech výstavby.
Celkem bylo v letech 1950–1966 na výstavbě stadionu odpracováno 112 000 brigádnických hodin.
První dvě fotky – stadion v r. 1970; spartakiáda 1975; Májkovi: otec a synové 1972 a v pozadí rozestavěné šatny; dalších pět fotek je ze slavnostního otevření kabin 1973; sokolské závody v r. 1977; šest fotek z Hec olympiády v r. 1977 a 1978; dvě fota z Hec olympiády v r. 2002; spartakiáda 9. 5. 1980.
Nové moderní kabiny byly dokončeny a slavnostně otevřeny v roce 1973. K dokonalosti fotbalového hřiště scházel už jen travnatý povrch. Na ten si ještě museli fotbalisté pár let počkat. Hřiště bylo zatravněno v červnu 1984.
Koncem sedmdesátých let a později potom i v mezinárodním měřítku po roce 2000 se stal stadion místem tzv. Hec olympiád, kdy se závodilo v různých netradičních a recesistických disciplínách.
Za přispění dotace ze státního rozpočtu ve výši 2,35 mil. Kč byly v září 2006 dokončeny práce na opravě kabin a střechy stadionu. Stavební práce spočívaly v rekonstrukci šaten, sociálního zařízení (bylo navíc zřízeno WC pro veřejnost včetně bezbariérového), ve výměně oken, nové elektroinstalaci, kanalizaci, rozvodu vody a opravy zastřešení kabin a tribuny.
Začátkem srpna 2008 byl na stadionu dobudován automatický závlahový systém, který se stal velkým přínosem pro provozovatele a uživatele fotbalového hřiště. Náklady byly téměř milion Kč, přičemž 80 % nákladů šlo z prostředků Ministerstva financí České republiky.
Stadion v r. 2005; turnaj v nohejbalu v r. 2006; oprava kabin v r. 2006; bourání dřevěné boudy v r. 2006; dvě fotky stadionu v r. 2008; dvě fotbalová utkání na stadionu – s Lanžhotem a Bosonohami; poklep základního kamene nového stadionu v r. 2016 a stadion v r. 2016; čtyři fotky z kompletní rekonstrukce z r. 2017; otevření zrekonstruovaného stadionu v r. 2018.
V letech 2016 a 2017 proběhla kompletní obnova stadionu. Slavnostní otevření se konalo až 14. dubna 2018. Zrekonstruovaný stadion dostal kvalitní zázemí, běžecký ovál s tartanovým povrchem, dvě písková doskočiště pro skok daleký, vodní příkop pro překážkový běh, sektor pro skok do výšky či vrh koulí, kladivem, oštěpem, skok o tyči apod. V útrobách tribun vzniknul i prostor pro uložení sportovního nářadí. Stadion byl také nově oplocen, po stranách vznikly tribuny na sezení a opravily se i poničené příjezdové cesty. Obnova stadionu stála v součtu bezmála 45 milionů korun. Téměř polovina byla zaplacena z dotačních zdrojů, město Slavkov u Brna opravy zafinancovalo částkou cca 23,5 mil. korun.
V říjnu 2018 proběhla oprava střechy kabin a tribuny stadionu za 0,6 mil. Kč.
Zpracoval B. Maleček
Zrekonstruovaný stadion v roce 2018.