Ze Slavkova na Roland Garros: Příběh Zdenky Strachové

Lidská paměť je krátká. Uběhne pár desítek let a všechno je zapomenuto. Dokonce i to, že špičková tenistka, bývalá československá reprezentantka, se narodila a vyrůstala ve Slavkově u Brna. Jde o Zdenku Strachovou.

Zdenka Strachová se narodila 15. 2. 1936 do rodiny zubní lékařky Marie Strachové-Klírové a MUDr. Otmara Stracha. Její dědeček Emil Strach byl váženým občanem města a majitelem likérky na dolním konci Palackého náměstí. Neméně známý byl i druhý dědeček Zdenky – malíř Josef Klír, kterého do Slavkova přivedl hrabě Václav Kounic.

Malá Zdenka s tatínkem Otmarem a panem H. Tesákem při pikýrování v době protektorátu.

Na druhé fotce zleva Zdenka a mladší bratři Jiří a Emil s otcem v r. 1949.

Dům č. 77 na Palackého náměstí byl jejím domovem, kde žila s rodiči a svými dvěma mladšími bratry. Základní školu vychodila ve Slavkově u Brna, poté na­vštěvovala Gymnázium v Bučovicích. Po roce 1948, kdy proběhla školská reforma a víceletá gymnázia byla zrušena, přešla Zdenka na Gymnázium Táborská v Brně.

MUDr. Marie Strachová-Klírová maminka Zdenky

Od útlého věku se věnovala tenisu. Jako žákyně školy hrála na nově vybudovaných kurtech ve Slavkově. Jednou si jí na dovolené všiml při hře tenisový trenér, kterého zaujal její mimořádný cit pro míček. Doporučil jí, aby se tenisu věnovala naplno. Stala se členkou tenisového klubu Spartak ZJŠ Brno (předtím BLTC se sídlem v brněnských Lužánkách), kde působila po celou svoji tenisovou kariéru. Její vzestup byl raketový, již v 16 letech zvítězila na juniorce v Pardubicích.

Po maturitě chtěla studovat medicínu, ale kvůli „buržoaznímu” původu nesměla. Rok studovala na střední zdravotnické škole a na Lékařskou fakultu tehdejší Univerzity J. E. Purkyně v Brně se dostala až další rok. Svůj čas dělila mezi studium a tenis. Ve Slavkově žila do roku 1962. V té době se s rodinou odstěhovala do Brna.

Zdenka Strachová

Informace o sportovní činnosti Zdenky Strachové se shánějí velmi složitě. Na internetu téměř nic není, pro tuzemské tenisové žebříčky jako by neexistovala. Pravděpodobnou příčinou tohoto stavu je její emigrace v r. 1968, kdy veškeré zmínky o ní byly vymazány. Na zahraničních webech lze najít jednotlivé výsledky, ale ucelený obraz se skládá poměrně složitě. Její sportovní činnost není dosud kompletně zdokumentována.

Pravidelně se zúčastňovala tuzemských turnajů, mezinárodních turnajů a utkání tenisové ligy družstev, která byla v té době nejvyšší soutěží u nás. Tenisté Spartaku ZJŠ Brno se pravidelně umisťovali na předních místech a Zdenka byla svému družstvu významnou oporou. Výsledkově se stále pohybovala v užší špičce čs. tenisového žebříčku. Z mála dostupných zdrojů je známo, že hrála např. v polských Sopotech, v německém Zinnowitzu, Magdeburku aj.

Např. v září 1957 se stala vítězkou turnaje s názvem mezinárodní mistrovství Brna, kdy ve finále zdolala Gazdíkovou. Výborně si vedla téměr na každém mistrovství republiky i v soutěžích tenisové ligy. Její velkou soupeřkou v té době byla Věra Pužejová-Suková – čs. tenisová jednička. Na turnajích se mj. potkávala i s Olgou Lendlovou, matkou pozdějšího legendárního tenisty.

Výstřižky z Rudého práva z konce 50. let

Největších úspěchů své kariéry dosáhla Zdenka Strachová na akademickém poli v zahraničí. V roce 1957 se konaly tzv. Světové univerzitní hry v Paříži (předchůdce Univerziády), přičemž tenisový turnaj se uskutečnil na dvorcích Rolanda Garrose. Zdenka Strachová se zapojila jak do čtyřhry, tak i dvouhry. Spolu s Horčičkovou skončila ve čtyřhře v semifinále. Ve dvouhře hladce prošla až do finále, kde porazila Italku Ramorinovou 2:1 na sety a získala zlatou medaili.

Na letní univerziádě v italském Turíně (přelom srpna a září 1959) získala ve dvouhře stříbrnou medaili. Po vítězství nad Italkou Riedlovou se dostala do finále, kde podlehla I. Rjazanovové ze SSSR 2:0 na sety. Ve čtyřhře spolu s partnerkou Jitkou Horčičkovou získaly stříbrnou medaili. Na těchto hrách si zahrála i mix spolu s čs. mistrem R. Schönbornem. V boji o třetí místo porazili italskou dvojici Bruiniová–Motta 2:0 a získali bronz.

Dalším úspěšným turnajem byla letní univerziáda v bulharské Sofii konaná počátkem září 1961. Ve dvouhře se dostala do finále, kde se utkala s kolegyní Jitkou Horčičkovou (provd. Volavkovou), které podlehla a získala stříbrnou medaili. Ve čtyhře s partnerkou Jitkou Horčičkovou prohrály ve finále s rumunskou dvojicí Mina–Namian a skončily stříbrné.

Medailisté na prvních dvou univerziádách v letech 1959 a 1961

Po dokončení studia medicíny (neurologie) v r. 1961, které úspěšně zvládla s červeným diplomem, se dále plně věnovala hlavně práci lékařky, která se pro ni stala posláním. Nadále zůstala členkou Spartaku ZJŠ Brno a zúčastňovala se už jen domácích soutěží. I přesto ještě v roce 1966 figurovala na 7. místě celostátního žebříčku jako neklasifikovaná.

Stupně vítězů na Univerziádě v Turíně 1959. Na 2. místě Z. Strachová a J. Horčičková. Zvítězily Italky, třetí byly Němky.

Zdenka Strachova-Kalendovsky, M.D.

V roce 1966 získala roční stipendium v New Yorku. V roce 1968 po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy emigrovala do USA, kde pracovala v The Society of the New York Hospital. Později za ní přicestoval její snoubenec Jiří Kalendovský a v roce 1971 se na Manhattanu vzali. V roce 1974 se jim narodila dcera Marie. Nový domov nalezli v malém městečku asi 30 km od Denveru. Zdenka si tam našla práci na lékařské klinice a začala se věnovat i publikační činnosti. Např. v roce 1975 jí vyšly tři články v odborných časopisech. Bohužel, 7. února 1977 při cestě z práce ji na ulici zastřelil její psychiatrický pacient.

Zdenka Strachová-Kalendovská, rodačka ze Slavkova u Brna, kde s tenisem začínala na nově vybudovaném stadionu, byla významná československá tenistka. Svými úspěchy na univerziádách se zapsala do historie nejen československého, ale i mezinárodního univerzitního sportu. Reprezentovala nejen vysokou úroveň československého ženského tenisu, ale i kvalitu univerzitního sportu v Československu.

Bedřich Maleček