Na památníku přibudou čtyři jména

Památník obětem obou světových válek ve Slavkově u Brna

Na slavkovském památníku obětem válek vedle chrámu Vzkříšení Páně letos přibudou čtyři jména slavkovských rodáků – obětí druhé světové války. Dvě jména patří domácímu odboji a zbylé dvě zahraničnímu odboji.

František Rys

* 11. 10. 1890 Slavkov u Brna–† 5. 10. 1942 Wohlau

Rodák ze Slavkova, bydlel v Pastýřské (Lidické) ulici č. 216. Pracoval jako krejčovský pomocník. V Brně se oženil 2. 8. 1923 s Marií roz. Ližanovou a žili spolu v Brně, Antonínská 13. Později se přestěhovali do Medlánek, kde F. Rys pracoval jako krejčí. Za okupace se jako člen KSČ zapojil do odboje. Byl umučený nacisty v koncentračním táboře ve východoněmeckém Wohlau pro účast v odboji. Je po něm pojmenována ulice v brněnských Medlánkách.

Na pamětní desce v Medlánkách je ve třetím sloupci uprostřed uvedeno jméno Františka Rysa

Olga Pavézková

* 21. 2. 1891 Slavkov u Brna–† 24. 12. 1943 Osvětim

Narodila se v rodině sluhy u c.k. okresního soudu ve Slavkově Pavla Malacky v Legionářské ulici 193. Ve Slavkově poznala i svého budoucího muže Huga Pavézku. Svatba se konala 31. 7. 1911 ve Slavkově. Vychovali spolu tři děti. Po první světové válce se celá rodina přestěhovala do Hranic.

Po 15. březnu 1939 se Hubert Pavézka aktivně zapojil do ilegální protinacistické činnosti. V září 1939 byl zatčen. Po zatčení Huberta Pavézky nacisté perzekuovali členy jeho rodiny, vystěhovali je z rodinného domu a zabavili majetek. Olga Pavézková byla zatčena v říjnu 1942 v rámci zatýkání matek vojáků bojujících v zahraničních jednotkách proti hitlerovcům (její syn Vladimír Pavézka bojoval v čs. zahraniční armádě proti nacistickému Německu). Nejprve byla zavřena od 17. 9. 1942 do do 1. 10. 1942 v Olomouci, pak byla internována ve Svatobořicích a odtud byla deportována do Osvětimi, kde 24. 12. 1943 zemřela. Její jméno je mj. uvedeno i na památníku v Hrabyni.

Hrob Vojtěcha Dražky v anglickém Seatonu

Vojtěch Dražka

* 25. 8. 1919 Slavkov u Brna–† 23. 6. 1942 Seaton, UK

Evidenční číslo J-994.

Narodil se ve Slavkově u Brna a bydlel u Františka Pavlíka, Masarykova (Brněnská) č. 119. Jeho matkou byla Marie Dražková z Dambořic, otec je neznámý (v matrice není uveden). Vyučil se číšníkem.

Po zřízení protektorátu Čechy a Morava se mu podařilo 19. března 1939 přejít hranice u Trstené a poté prchnout do Francie, kam přijel 20. května 1939. Poté byl 26. září 1939 v jihofrancouzském Agde odveden a nastoupil do poddůstojnické školy. Po obsazení Francie v r. 1940 se dostal do Anglie, kde byl zařazen jako nováček do československé 1. smíšené brigády a zapojil se do výcviku pěchoty. Zde dosáhl hodnosti desátníka.

Zahynul během výcviku při výbuchu miny na pobřeží spolu se svobodníkem Františkem Ročkem z Vysokého Mýta. Stalo se to 23. června 1942 v Seaton Downland.

Pohřben byl 27. června 1942 na hřbitově St. Gregory Churchyard v Seatonu (hrab­ství Devon) ve společném hrobě A.50.

Hrob Matěje Fišera v Northamptonu

Matěj Fišer

*16. 2. 1888 Slavkov u Brna–† 30. 11. 1943 Northampton, UK

Osobní číslo: Z; Z-10.500.217.

Narodil se ve Slavkově u Brna, Palackého 68. Jeho otec byl Cyrill Fišer, obuvnický tovaryš. Matka Anna Fišerová (roz. Vyhlídalová) pocházela ze Slavkova. V době sňatku již žil v Juliánově čp. 49 (dnes Brno-Židenice), dále pak v brněnské Axmannově ulici č. 5 (dnes Ptašinského). Oženil se 14. 10. 1913 v Doubravníku a vzal si Annu Mazáčovou. Vyučil se soustružníkem, ale pracoval jako sluha v Juliánově. V březnu 1926 vystoupil z katolické církve a přihlásil se k církvi československé husitské. Na vojně sloužil u c. k. 8. pěšího pluku v Brně.

Za nacistické okupace se zapojil do odboje v Obraně národa (skupina Brno-východ, úsek Zbrojovka). Dne 29. 6. 1939 emigroval a zapojil se do zahraničního odboje. Do čs. zahraničního vojska pre­zentován 1. srpna 1939, odveden byl v Krakově v Polsku, měl hodnost štábního rotmistra pěchoty v záloze.

Do Anglie přijel 12. srpna 1943. Působil i na Středním východě, kde byl vyzna­menán Africkou hvězdou, Pamětní medailí čs. armády v zahraničí, Československou medailí za zásluhy 1. stupně a Československým válečným křížem in memoriam.

Zemřel 30. 11. 1943 v britském Northamptonu, kde sloužil v jednotce ČSOB, Lehké dílny 4. Je pohřben na Kingsthorpe Cemetery v Nor­t­hamp­tonu (Velká Británie). Pohřeb se konal

4. 12. 1943 (memorial ID je 126254079).

Bedřich Maleček