Spartakiáda. Tak se v Československu nazývala hromadná veřejná tělocvičná vystoupení. První spartakiády organizovala za první republiky levicová odnož dělnických tělovýchovných jednot. V totalitním Československu se konaly spartakiády od roku 1955 do roku 1985 pravidelně každých 5 let, mimo roku 1970 (tehdy byl po roce 1968 předpokládán XII. všesokolský slet na Strahově, znemožněný vpádem sovětských okupačních vojsk do Československa 21. srpna 1968).
Tradice navazovala na všesokolské slety, pro které byl v roce 1926 postaven Velký strahovský stadion (Masarykův), a na 1. dělnickou spartakiádu, kterou pořádala levicová Federace dělnických tělovýchovných jednot roku 1921 na pražských Maninách.
Sokolský slet v roce 1932 na Strahově.
Tolik Wikipedie. A jaká byla spartakiáda před pětačtyřiceti lety (1975)? Nacvičovalo se 16 skladeb a oproti předchozím spartakiádám došlo k určité inovaci v pojetí – jestliže dříve byl kladen důraz hlavně na přesnost tělocvičných cvičení, nově byla zdůrazněna výrazovost a pestrost. To také odpovídalo i zvolenému heslu Ve jménu života, radosti a krásy. Podle dobového tisku největší pozornost vyvolalo cvičení rodičů s dětmi a vystoupení žen, které ke svým cvičením nastupovaly v kombinaci modrých a oranžových úborů. Líbily se však i menší děti, které se díky rekvizitám proměnily v malé stavbaře. Na místních, okrskových a okresních spartakiádách vystoupilo přes 1 460 000 cvičenců.
I v našem městě byly spartakiády populární a zapojovaly se do nich stovky lidí. Cvičilo se na stadioně za velké pozornosti diváků. Spartakiádě v roce 1975 nepřálo počasí, bylo chladno a pršelo. Ale jak je vidět z fotek, cvičencům to příliš nevadilo.
bm
Desítky fotografií najdete zde (kde najdete i další fotoalba ze Slavkova).