V roce 1987 si připomínalo naše město významné výročí. Uplynulo 750 let od první písemné zmínky o existenci Slavkova. Při této příležitosti předložilo veřejnosti zdejší Historické muzeum a Místní kulturní středisko sborník autorské dvojice Jaroslava Vlacha ze Žarošic a Jaroslava Vlacha ze Slavkova s názvem Kulturní život ve Slavkově u Brna v letech 1867–1985.
Jádrem této pozoruhodné publikace je zpracování historie ochotnického divadla, údaje o repertoáru a o lidech, kteří se o jeho rozvoj nejvíce zasloužili. Největší přínos autorů sborníku spočívá v dlouhodobém studiu historických materiálů, v rekonstrukci téměř celého repertoáru slavkovského ochotnického divadla a jmenného seznamu těch, kteří se na jeho činnosti podíleli.
V úvodu knihy předkládá čtenáři tehdejší ředitel Historického muzea ve Slavkově dr. Jiří Pernes historický rámec, ve kterém se odehrával život obyvatel města od poloviny devatenáctého století až do poslední čtvrtiny století dvacátého. Zároveň ukazuje, jak hospodářské a politické změny, které v tomto rozsáhlém období probíhaly, ovlivňovaly kulturní život ve Slavkově.
Významným impulzem pro vznik počátků českého společenského a kulturního života ve Slavkově byla skutečnost, že od roku 1861 stál v čele správy města starosta Jan Koláček. Byl to vzdělaný a prozíravý muž. Zavedl ve Slavkově české úřadování, založil městskou knihovnu, dosáhl mimo jiné i toho, že městem byla vedena železnice.
Český národní život se i přes nepříznivý vliv prusko-rakouské války v r. 1866 úspěšně rozvíjel. A tak místní vlastenci v r. 1867 založili Družstvo divadelních ochotníků a v r. 1869 organizaci tělocvičné jednoty Sokol. Činnost jednoty se neomezovala pouze na tělesnou výchovu a cvičení. Již v prvním roce své existence vykazovala ve své výroční zprávě i tři divadelní představení. Ochotnické divadlo našlo v těchto letech vděčné diváky a těšilo se jejich podpoře. Na plakátu, zvoucího na představení veselohry, která měla premiéru před Vánocemi v roce 1982, se uvádí, že se jedná již o sedmdesáté představení slavkovských ochotníků od r. 1867.
Vedle Družstva divadelních ochotníků a divadelního odboru Sokola postupně vznikaly ve městě další organizace a spolky, které obohacovaly kulturní život Slavkova.
V r. 1885 byla založena Cyrilská jednota (viz článek p. Petra Hlaváčka „ K 125. výročí vzniku Farní cyrilské jednoty ve Slavkově u Brna“), při které v roce 1898 vznikl dramatický odbor. Vyvíjel mimořádně aktivní činnost. Za roky své existence sehrál spoustu činoher, klasických operet i loutkových představení.
TJ Sokol, založená v r. 1869, sice v r. 1878 ve Slavkově zanikla, byla však v r. 1892 obnovena. Hned v příštím roce Sokol uspořádal výstavku národopisného vývoje města a okolí, která se setkala s nečekaným úspěchem. Kulturní život ve městě se na rozhraní 19. a 20. století dostal na poměrně vysokou úroveň. Družstvo divadelních ochotníků se v r. 1898 rozchází, jeho funkci však přejímá divadelní odbor Sokola. Vznikají i další organizace, které pořádaly vlastní divadelní představení. V r. 1889 to byl místní odbor Národní jednoty, v r. 1900 Národně vzdělávací jednota a v r. 1908 TJ Orel.
Podle dochovaných záznamů se odehrálo ve městě v období r. 1894–1918 celkem 144 premiér, tedy asi 10 do roka. Hrávalo se v sále Na Záložně, v Sokolském domě, v hostincích U Paseků (dnešní Potraviny Svoboda) U Rotnáglů (budova dnešní České spořitelny), v zahradních restauracích, většinou s minimálním jevištním vybavením, až do r. 1914, kdy byla ve městě zavedena elektřina, při petrolejkách … jak velká musela být láska slavkovských obyvatel k divadlu, vytrvalost a obětavost těch, kteří v těžkých podmínkách vytvářeli náročná představení!
Prudký rozvoj kulturní činnosti ve Slavkově nastal po roce 1918. V prvé řadě to bylo opět – již tradičně – ochotnické divadlo. Vznikaly další spolky: Tábor, Jednota obce legionářské, Sbor dobrovolných hasičů, Mládež sociálně demokratické a Národně socialistické strany a mnohé další.
Významnou úlohu v kulturním životě města sehrály nejprve Napoleonská výstava v r. 1931 a na základě jejího úspěchu uspořádané Napoleonské hry v letech 1933 a 1935.
V meziválečném období bylo uvedeno celkem 211 divadelních premiér. Rozvíjela se však i hudební kultura. Již v roce 1918 vzniklo ve Slavkově Volné pěvecké sdružení, Do roku 1945 (dobrou úroveň si udrželo i v období okupace) uskutečnilo 255 vystoupení, na která nastudovalo přes 300 sborů.
Okupace v r. 1939 a nově zřízený Protektorát přinesly trpké období pro veškerou kulturní činnost. Sokol byl v r. 1941 rozpuštěn a rovněž i jeho divadelní odbor zanikl. Ve velmi omezených podmínkách válečných let uvedla Cyrilská jednota operu Viléma Blodka „V studni“, nastudovanou Františkem Francem. V r. 1942 vznikl nový divadelní spolek, Dramatický odbor Okresního osvětového domu, který uváděl klasické hry především českých autorů.
Již 28. 5. 1945 se konala první poválečná schůze slavkovských ochotníků. Ti usilovali o své sjednocení do společné organizace.Tato snaha vyústila do vzniku Spolku divadelních ochotníků se Slavkově, který byl v r. 1948 přejmenovaný na Divadlo města Slavkova. Vedeno snahou řešit otázky materiálního zabezpečení a vybavení se Divadlo města Slavkova organizačně přidružilo v r. 1951 k závodnímu klubu odborů v n. p. Cutisin a v r. 1956 k podnikům Místního hospodářství. V této době vzniká ve Slavkově nové sdružení ochotníků, nazvané Divadelní ochotníci osvětového domu.
Po zrušení slavkovského okresu v r. 1960 zde vzniklo nové profesionální kulturní zařízení – Městská osvětová beseda, přejmenovaná později na Městské kulturní středisko (MKS). Rozvoj kulturního života města trpěl dlouhá léta nedostatkem vhodných prostor. Tato skutečnost se výrazně projevila v r. 1955, při představení operety Oskara Nedbala „Polská krev“. Bylo sehráno 8 představení operety před zcela zaplněným sálem Záložny a všech 80 účinkujících mělo k dispozici pouze jedinou šatnu u jeviště. Bylo to podnětem pro rázné řešení. Zástupci ochotníků a hudebníků z Orchestrálního sdružení předložili kulturní komisi MNV návrh na výstavbu nového kulturního domu a v lednu 1956 národní výbor tento návrh schválil a rozhodl o zahájení stavby. Do užívání byl nově zbudovaný objekt předán v květnu r. 1968.
Při MKS kolem r. 1970 skupina mladých ochotníků uvedla několik úspěšných představení, která se pro zájem diváků dočkala řady repríz, např. Andersenova pohádka „Pasáček vepřů“, muzikál autorské dvojice Dostál, Pogoda „Výtečníci“, který měl u diváků nečekaný úspěch a dočkal se řady repríz ve Slavkově i v širokém okolí. Tito mladí divadelní nadšenci kromě několika pohádkových představení pro děti se svými staršími kolegy v dalších letech nastudovali i klasické operety „Mam’zelle Nitouche“, „Na tý louce zelený“, drama Karla Čapka „Matka“, divadelní díla „Strakonický dudák“, „Noc na Karlštejně“ a další a další …
Necelých deset let od postavení kulturního domu dochází k postupnému útlumu amatérského divadelního umění. Snad tomu přispěly i nové životní a společenské podmínky, rozvoj televize, filmu a profesionálního divadla, možnost návštěvy divadelních představení v nedalekém Brně.
V říjnu 1977 proběhly oslavy 110 let slavkovského ochotnického divadla. V malém sále MKS byla uspořádána výstavka dokumentů z činnosti ochotníků a zároveň bylo nastudováno představení Tylova „Strakonického dudáka“ pod režijním vedením Rudolfa Jeřely. Úmrtím tohoto posledního aktivního režiséra v r. 1979 končí éra amatérského divadla slavkovských nadšenců, trvající déle, než sto let.
Za dalších 20 let, v r. 1998, zaniká MKS. Jeho nástupcem se stává Historické muzeum. Chlouba Slavkova, Společenský dům, se dostává do rukou cizích majitelů, kteří mají s objektem jiné plány. Velký sál, ve kterém se dříve ozývala hudba, nebo kde diváci tleskali divadelním představením, nyní čas od času ožívá na pár hodin pouze jako místo prodeje použitého textilu, obuvi a domácích potřeb … Kruh se uzavírá: na konci 20. století je slavkovské ochotnické divadlo uzavřenou minulostí.
Toto zamyšlení nad jeho historií je tedy pomyslnou kytičkou, poděkováním a obdivem všem, kteří dlouhá desetiletí s nebývalou chutí, obětavostí a zápalem tuto ušlechtilou zábavu utvářeli.
________
Některé z informací, uvedených v citované publikaci, které dokládají bohatou kulturní historii města
Roky, ve kterých se uskutečnilo nejvíc kulturních akcí
1867–1985 – 942 akcí celkem 24 – 1935 23 – 1909, 1911 21 – 1910 19 – 1912, 1924, 1926, 1928 17 – 1913, 1971 14 – 1918, 1919, 1920, 1936, 1943 18 – 1922 16 – 1959, 1970 12 – 1929, 1947 10 – 1938, 1975
Rejstřík názvů divadelních her
Abecedně uvedeno 500 titulů, mnohé z nich byly nastudovány opakovaně a dočkaly se řady repríz
Seznam ochotníků a kulturních pracovníků
Abecedně uvedeno 736 osob
Režiséři – dirigenti – výtvarníci (léta působení)
BAUER Jindřich, dělník 1925-1945
BENEŠOVÁ-KLEMENTOVÁ M., v domácnosti 1925-1970
BÍLEK František, učitel 1922-1946
BRUNCLÍK František, obchodní příručí 1945-1946
ČEHOVSKÝ Bohumil, natěračský mistr 1930-1960
DOPITA Zdeněk, (host) 1972
FILIP Eduard, ředitel záložny 1920-1956
FRANC František, varhaník 1920-1940
FRANK Bohumil, holičský mistr 1925-1950
FLORIÁN Ivan, výtvarník 1970-1971
FUČÍK František, dirigent 1920-1928
GREGOR Slávek, Dr., úředník 1930-1935
HAMRLE Josef, okresní cestmistr 1931
HANÁK Jaroslav, krejčí 1918-1950
HÄRING Karel ml., učitel 1940-1968
HOMOLA Ervín, úředník 1928-1940
HONEK Miloslav,JUDr., právník 1958-1977
HROZEK František, obchodník 1905-1920
JEŘELA Rudolf st., dělník 1912-1925
JEŘELA Rudolf ml., dělník 1940-1977
KACHLÍK František, školník 1910-1940
KANTEK Alois, školník 1930-1977
KAŠPÁREK Josef, úředník 1925-1970
KHÝN Josef, malíř 1930-1940
KOŇORZA Miroslav, učitel 1934-1975
KOPŘIVA Ladislav, obchodník 1923-1928
KOŠVIC Theodor, obchodník 1890-1930
KLEMENTOVÁ-BUČANOVÁ Marie,úřednice 1925-1930
KLIKA František, herec (host) 1925-1928
KREJČÍ Růžena, úřednice 1940-1977
KŘENOVSKÝ Jan, (host) dirigent, 1930-1935
KŘIVÁNKOVÁ VIOLETA, výtvarnice 1980-1985
KŘIVÝ Miroslav, úředník 1938
KUSNÍK Karel, dělník 1923
KVASNICA Rudolf, (host), dirigent 1926, 1929, 1932
LANGER Karel, technický úředník 1954-1960
LÁTAL Miroslav, lékárník 1926-1930
LAVICKÝ Alois, úředník, 1905-1910
LEDVINKA Jaroslav, ředitel hudební školy 1968-1980
MACENAUER Karel, hudebník 1897-1910
MIKULÁŠ Miroslav, úředník 1957-1960
MUŽNÝ Josef, učitel 1943-1945
NAKLÁDALOVÁ Cyrila, učitelka 1934
NAVRÁTIL Rudolf, obchodník 1923-1928
NEDOROSTEK Jan, dělník 1954-1965
NOVÝ Oldřich, (host) herec 1926, 1929,1932
ODSTRČIL Jan, katecheta 1927-1929
OPLETALOVÁ Jarmila 1968
OLBRICHT Stanislav, tanečník 1970
PAULAS Viktor, úředník 1970-1975
PECH Ladislav, (host) herec 1909, 1911, 1921
PRAŽSKÝ-SLAVKOVSKÝ Ferdinand, voják z povolání 1909, 1920, 1925
POHLE Ota, učitel 1945-1973
PROKEŠ Theodor, technický úředník 1920-1955
PUKL Josef, profesor 1944-1945
ROZPRÝM Jan, obchodník 1940-1950
ROZSYPAL Břetislav, technický úředník 1943-1987
SEIFERT Jakub, (host) herec 1909
SEINER Václav, dirigent 1909-1918
SONEVENT Ctibor, herec 1928-1930
SPÁČIL Ervín, úředník 1934-1943
STAŃKOVSKÝ Bohumil, úředník 1910
STICHA Gustav, zvěrolékař 1908-1914
STICHA Jan, lékárník 1905
ŠERÝ Josef, varhaník 1885-1915
ŚIMÁČEK Silvestr, obchodník 1920-1942
ŠIMEK Jaroslav ml., tanečník 1973
ŠOTT Karel, (host) herec 1926-1927
ŠIMONÍK Jan, obchodník 1948-1977
ŠRŮTEK Stanislav, učitel 1940-1944
ŠUJAN Bohumil, dělník 1935-1960
TESÁK Hynek, dělník 1947-1956
TICHÁ Marie, 1969
UHLÍŘ František, ředitel záložny 1898-1918
UHLÍŘ Karel, herec 1920-1930
ÚJEZDSKÝ Zdeněk, úředník 1939-1950
VYKOUPIL Ladislav, dirigent 1926-1968
VILAM Josef, právník 1905-1914
VLACH Josef, úředník 1920-1930
VLACH Jaroslav, typograf 1935-1960
VODICOVÁ-PATEROVÁ Marie, úřednice 1930-1940
VOREL Antonín, (host) výtvarník 1940-1970
WEINSTEIN Jaroslav, přednosta stanice 1916-1930
ZAPLETAL Eduard, četnický strážmistr v.v. 1928-1946
ZALABA Jan, katecheta 1936
ZÁVODNÝ Jan, učitel 1954
ŽELENSKÝ Karel, (host) herec 1907
ŽIŽLAVSKÝ Ivan, technický úředník 1980-1985
Spolky – organizace – zájmová sdružení divadelních ochotníků, které nastudovaly divadelní představení
Seznam uvádí celkový počet 36 v hodnoceném období, nejaktivnější z nich a počty jimi provedených představení byly:
234 – TJ Sokol 197 – Cyrilská jednota 40 – Divadelní odbor Místního hospodářství 34 – Divadlo města Slavkova 29 – Divadelní ochotníci osvětového domu 26 – Národní jednota Slavkov 20 – Divadelní odbor ZK ROH Cutisin 19 – Spolek divadelních ochotníků 18 – Dramatický soubor okresního osvětového domu 10 – Studující města Slavkova 10 – Divadelní odbor mládeže národně socialistické
Použitá literatura: Vlach J. st.,Vlach J. ml: Kulturní život ve Slavkově u Brna v letech 1867–1986, vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Městským kulturním střediskem a Historickým muzeem ve Slavkově v r. 1987
Antonín Šlapal, Karel Marischler
Námět a obrazový materiál: Karel Marischler