Tragický příběh Idy Spáčilové

Ida Spáčilová (uprostřed) koncem 30. let 20. století v Luhačovicích. Vpravo její matka Marie

Koncem dubna 2025 si připomínáme 80. výročí osvobození našeho města od nacistické nadvlády a ukončení II. světové války. Tyto události přinesly nejen obrovskou úlevu a radost z nově nabyté svobody, ale také smutek a bolest nad ztrátou životů více než stovky našich spoluobčanů. Jako připomínku té doby přinášíme nešťastný příběh Idy Spáčilové.

Při návštěvě hřbitova ve Slavkově u Brna můžeme vidět na pravé straně u zdi sousedního domu náhrobní desku (kenotaf) s portrétem usměvavé dívky Idy Spáčilové, která zemřela v Osvětimi. Nabízí se otázka: kdo byla Ida Spáčilová a proč skončila v Osvětimi?

Ida Spáčilová se narodila 6. října 1912 na Slovensku v Malých Levárech u Malacek. Její otec, slavkovský rodák Julius Spáčil, byl s rodinou pracovně často na cestách, snad proto se narodila na Slovensku. Ida měla pět sourozenců – Zdeňka, Ervína, Gustava, Irenu a Blanku. Ve Slavkově bydleli v Úzké ulici 647.

Od poloviny 30. let žila Ida v Ostravě, kam odešla pravděpodobně za prací. Zde se seznámila s Arnoštem Rosenbergem, který byl židovské národnosti. Zamilovali se do sebe, ale vzít se nemohli, byli ještě mladí. Arnošt měl navíc před sebou prezenční vojenskou službu, kterou nastoupil v roce 1938. V řadách armády ho zastihla okupace. Ida byla v té době zaměstnána jako vedoucí prodeje prádla u firmy Nesselroth v Ostravě. Od července 1939 bydlela u své přítelkyně Heleny Karáskové v Ostravě, kde se až do října 1939 scházela se svým milým Arnoštem. 18. října 1939 musel Arnošt jako žid odejít, a to prvním transportem do tzv. přeškolovacího tábora v polském Nisku*). Ida odloučení velmi těžce nesla. Arnošt se však po měsíci vrátil. Utekl z tábora. Nemohl být bez Idy. Nějakou dobu žil nehlášen s Idou u Heleny Karáskové. Ale zanedlouho to již nebylo možné. Ida proto odvezla svého milého do bezpečí k otci do Slavkova, kde se skrýval asi měsíc. Ida za ním často jezdila.

Arnošt Rosenberg Ida Spáčilová

Nar. 30. 4. 1915 Ostrava nar. 6. 10. 1912 Malé Leváre

Zemř. v r. 1943 v Osvětimi zemř. 19. 3. 1943 v Osvětimi

Jakmile se i ostatní židé na jaře 1940 vrátili z Niska po zrušení tábora, přihlásil se Arnošt, který se do Ostravy vrátil, k legálnímu pobytu. Spolu s Idou pak zažádali o povolení sňatku. Ale bylo už pozdě. Norimberské zákony již nepovolovaly sňatek „árijky“ se židem. Smířili se s tím, že nedostali povolení k sňatku. Ida v r. 1941 změnila zaměstnání a nastoupila u firmy R. Kapek ve Frýdku jako vedoucí filiálky, kde dostala i svobodárnu. Byt u Heleny v Ostravě si ponechala, aby se mohla dál scházet s Arnoštem.

Rodina Spáčilova. Ida je v horní řadě uprostřed

Přišla však nová zkouška… Mluvilo se o transportech židů a nikdo nevěděl, kam tyto transporty směřují. Přicházely však hrozné zprávy o osudech deportovaných.

Ida s Arnoštem uvažují o možnosti získat falešné doklady pro Arnošta, aby mohl prchnout za hranice. Někdo Idě poradil, aby se obrátila se žádostí o papíry pro Arnošta na Ottu Rajnocha z Ostravy. Rajnoch od ní údajně přijal 50 000 korun a slíbil dodání falešných dokladů. Bohužel netušila, že Rajnoch byl spolupracovníkem gestapa a Arnošta Rosenberga udal. Na podzimu roku 1942 byl Arnošt i se svým otcem zatčen. Vzápětí nato byla u Heleny provedena domovní prohlídka. Helena se držela statečně a nikoho neprozradila. Pro Idu to byl šok, když zjistila, že byl Arnošt zatčen. Podle spolupracovnice z Frýdku, které se svěřila, měla Ida ještě možnost zabránit deportaci Arnošta, ale mělo to stát hodně peněz. Podle ní Ida žila jen záchranou Arnošta.

Asi týden po zatčení Arnošta (26. 9. 1942) byla podle výpovědi Heleny Karáskové ve svém bytě zatčena i Ida. A to pro udržování styku se židem a porušování nařízení o hanobení rasy. Tzv. mísení ras bylo zakázáno. Za to byl jen jediný trest – trest smrti. Po třech měsících po věznění v Ostravě byla převezena do věznice na Cejlu v Brně. Podle výpovědí pozdějších spoluvězeňkyň z Brna prosila o svobodu pro svého hocha a dokonce prý nabízela i svůj život. Snad se i snažila podplatit jednoho gestapáka. Měla též prohlásit, že život bez Arnošta nemá cenu. O Rajnochovi od ní žádná spoluvězeňkyně neslyšela.

Ida Spáčilová byla v Brně odsouzena a deportována do koncentračního tábora v Osvětimi, kde po asi šesti týdnech 19. 3. 1943 zemřela (podle zprávy o úmrtí) na tělesnou slabost. O měsíc později, 20. dubna 1943, přišel rodičům do Slavkova z koncentračního tábora úmrtní list.

Arnošt Rosenberg byl deportován 20. 11. 1942 do Terezína a odtud 20. ledna 1943 do Osvětimi, kde zahynul.

Úzká ulice ve Slavkově u Brna, kde žila rodina Spáčilova, na pohlednici z 30. let minulého století

S poněkud s odlišnou verzí (hlavně o příčině zatčení) přišel po válce její bratr Zdeněk, který ji v brněnském vězení často navštěvoval. Podle jeho verze byla Ida zapojena jako spojka do ilegální organizace, která zajišťovala odchod některých osob do zahraničí. Jezdila do Petrovic a na přechodu předávala doklady. Zatčena byla gestapem na petrovickém nádraží 26. 9. 1942. Zprvu byla vězněna v Ostravě, pak v Olomouci a později v Brně na Cejlu, kde podle výpovědi spoluvězně byla Němci mučena. Koncem ledna 1943 byla Ida deportována do Osvětimi, kde později zemřela. Sám Zdeněk Spáčil podle vlastní výpovědi tuto verzi považuje jako druhou možnou alternativu. Podle něho Arnošta Rosenberga udal Němec Moritz König, který bydlel za okupace ve Slavkově ve Fügnerově ulici.

Otta Rajnoch, podvodník, vyděrač a konfident gestapa, který má na svědomí osudy desítek ­našich spoluobčanů, uprchl po válce do Ra­­kouska. Podle bývalých zaměstnanců gestapa v Ostravě vylákal Rajnoch od židovského obyvatelstva šperky a vysoké obnosy s tím, že je převede za hranice.

Na tragický osud Idy a Arnošta upozornila svým příspěvkem Ruth Chládková na základě vyprávění Heleny Karáskové koncem 60. let minulého století. Článek vyšel v několika periodikách u nás i v Rakousku a podnítil policii k objasnění role konfidenta gestapa O. Rajnocha.

Je velmi důležité připomínat si tyto těžké doby a nepřipustit, aby se mohly někdy opakovat.

Bedřich Maleček

_____________

*) Akce Nisko zůstává dosud ne zcela objasněnou událostí v dějinách holocaustu. Ačkoli tábor neměl dlouhého trvání a celá akce byla předčasně zrušena, vyzkoušený mechanismus hromadných deportací byl nastaven. Eichmann si zde osvojil postupy, které potřeboval k řízení dalších táborů, ghett a deportací.

Úzká ulice začátkem 30. let minulého století