• slavkov-austerlitz

Martináč hrušňový – největší evropský motýl


Martináč hrušňový na bráně slavkovského hřbitova (Foto: P. Navrátil)


Velkým zážitkem snad pro každého je setkání s největším evropským motýlem martináčem hrušňovým. Máme štěstí, že jižní Morava je jeho domovem, probíhá zde totiž severní hranice jeho výskytu.

U nás se motýli líhnou v dubnu a květnu. Zajímavostí je, že jejich sací ústrojí je zakrnělé, nemohou tedy přijímat potravu a žijí pouze do doby, než vyčerpají tukové zásoby, které nashromáždili ve stadiu housenky. Přes den odpočívají martináči na stromech, domech či plotech (snaží se najít takový podklad, aby s ním co nejvíce splývali).

Martináč na kmeni stromu

(Foto: M. Hrabovský)


Motýli létají v noci např. i kolem veřejného osvětlení a způsobem letu i svou velikostí mohou připomínat menší netopýry. Samci vyhledávají samice a páří se s nimi, přičemž kopulace trvá 14–16 hodin. Oplozené samičky kladou vajíčka jednotlivě či v malých skupinkách na tenké větve živných rostlin.

Housenky se z vajíček líhnou zhruba po 14 dnech, v závislosti na teplotě. Od června do srpna okusují listí různých dřevin (jsou polyfágní) – živnými rostlinami mohou být ovocné stromy, ale také například jilmy, jasany, topoly či vrby. Housenky jsou velmi žravé a rychle rostou. V ohrožení dokáží z bradavek vylučovat kapky čiré, odporně páchnoucí tekutiny.

Housenka martináče těsně před zakuklením (Foto: archiv)


Housenky jsou po vylíhnutí černé s červeně zbarvenými bradavkami na tělních článcích, ze kterých vyrůstají zrzavé chloupky. Housenky 2. instaru (svlékání) si barvu zachovávají, počínaje 3. instarem se ale základní barvou stává zelená. Housenky absolvují celkem 5 instarů. V závěru svého vývoje mají světle zelenou pokožku s výraznými, modrými bradavkami, ze kterých raší vždy skupinka tuhých, ostrých trnů. Těsně před kuklením mění housenka barvu na žlutou až okrovou. Tou dobou může být až 12 cm dlouhá, 15 g těžká, a tlustá jako lidský prst.

Kuklení probíhá nejčastěji na kůře živného stromu, ať už při jeho patě, nebo v rozsoše korunních větví. Housenka si nejprve upřede odolný kokon, uvnitř kterého se pak mění v kuklu. Kukly přezimují, některé i více než jednu zimu. Kukla je černohnědá, matná, uložená v tuhém, hnědém kokonu hruškovitého tvaru, 6 až 8 cm dlouhém.

Dva martináči opouštějí kuklu (Foto: J. Šimandl)


Dospělý motýl je mohutný, nápadně zbarvený motýl. Rozpětí křídel může být až 16 cm. Rozpoznávání pohlaví je snadné – samec má nápadná, dlouze hřebenitá tykadla. Samice má tykadla hřebenitá jen krátce, navíc je mohutnější, s plnějším zadečkem a širšími křídly. Bělavě zbarvená vajíčka jsou velká až 3 mm, hladká, oválného tvaru.

Tohoto obra mezi motýly se nemusíte bát, je úplně neškodný. Sedícího motýla si prohlédněte, ale nedotýkejte se ho. Martináč hrušňový (Saturnia pyri) je zákonem chráněný.


Bedřich Maleček

Martináč hrušňový na bráně slavkovského hřbitova (Foto: P. Navrátil)


Martináč hrušňový (Foto: M. Hrabovský)

58 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše