Raně gotický trojlodní farní chrám s původním zasvěcením sv. Jakubu a Panně Marii byl vystavěn v pevnostním areálu řádového hradu – komendě Špitálních bratří domu německého (německých rytířů) ve Slavkově. Obklopen byl hrazeným městským hřbitovem, na kterém byla vystavěna zvonice sloužící i za městskou hlásku ve vzdálenosti 20 kroků od chrámové lodi.
Chrám byl situován před střední část jižního křídla dnešního zámku ve vzdálenosti cca 6 metrů. Jeho šíře byla zhruba 18 metrů směrem k dnešnímu pomníku rudoarmějců a dvojnásobná v podélné ose směřující na východ na vstupní bránu do zámeckého parku.
Pískem vysypaný chodník od brány parku tak v dnešních časech protíná jeho půdorys a návštěvník tak nevědomky prochází sakrálním prostorem v základech ukrytého starobylého chrámu zbořeného před čtvrt tisíciletím.
Dostavěn byl v roce 1323 a téhož roku byl poprvé písemně uveden dne 9. listopadu v Avignonu na svátek posvěcení Lateránské baziliky – Matky kostelů. Noří se z hlubin věků v době trvalého pobytu královny vdovy Elišky Rejčky v Brně, kdy je v našem kraji přítomna kamenická huť. Jejím přičiněním je také založena tradice poutního místa Žarošice vystavěním Rezidence na Silničné a je zahájena stavba cisterciáckého kláštera na Starém Brně.
Po žních v roce 1423 obléhají husité Slavkov a po těžkém boji jsou obránci, ženy i děti pobiti uvnitř bývalé komendy – městského hradu, který je zapálen a pobořen i s kostelem.
Po obnově již není chrámu vrácena gotická klenba a jeho zasvěcení patří jen svatému Jakubu Většímu. Do třicetileté války jej užívají luteráni českého i německého jazyka. Koncem devadesátých let 17. století Dominik Ondřej Kounic objednává u architekta Domenika Martinelliho projekt rezidenčního sídla, kde již pro starobylý chrám není místa.
Farní chrám postrádající údržbu a sloužící i jako zámecký kostel dále chátrá, až je rozhodnutím Václava Antonína Kounice v roce 1757 stržen bez náhrady. Po 32 let jsou slouženy mše svaté v kostelíčku na Špitálce do dokončení nové stavby chrámu Vzkříšení Páně. Pro představu možno připomenout, že jistou podobu slavkovského chrámu sv Jakuba a Panny Marie má chrám sv. Mikuláše (mimo věž) ve Znojmě vystavěný o nějaký čas později.
Jaromír Seifert