První zmínka o stavbě nového stadionu padla v roce 1947, kdy si město Slavkov u Brna nechalo vypracovat nový „regulační plán polohy”. Plán mj. řešil také výstavbu nových čtvrtí, bourání nevyhovujících domů, výstavbu nové radnice – dokonce i přesun vlakového nádraží. Nový stadion pro tělocvičné a sportovní spolky měl stát za zámeckým parkem a oborou. Již v té době se počítalo vedle stadionu i se stavbou městského koupaliště. (Tento záměr se uskutečnil až v 80. letech – koupaliště bylo vybudováno počátkem 50. let na jihozápadním břehu rybníka.)
Fotbalisté SK Slavkov v roce 1923 na hřišti v Jílkově ulici. Zleva pánové: Láníček, ?, Bubeník, Jirka, Šebek, Brůša, Richter, Man, Toman, Stuna a Andrla.
Samozřejmě, ve Slavkově se sportovalo již desítky let předtím. Sokol (nejstarší sportovní klub) byl založen v roce 1869, Orel v roce 1908, Sportovní klub 1920, Okresní selská jízda v r. 1927, Tenisový klub, oddíl volejbalu, stolní tenis v r. 1930 a lední hokej v r. 1934. Fotbal slaví v tomto roce ve Slavkově 100 let – první městské hřiště se nacházelo na začátku Jílkovy (Jiráskovy) ulice v místech, kde dnes stojí Husův sbor. Další hřiště pak vzniklo na pozemcích velkostatku na tehdejším jižním konci města u Litavy. Tenisté měli hřiště ve Fügnerově ulici, dnes na tomto místě stojí evangelická modlitebna. Hokejisté si v zimě toto hřiště pronajímali a později (koncem roku 1935) bylo zřízeno hřiště „Na tržišti“. Volejbalisté hrávali ve dvoře Sokolského domu.
Po skončení 2. světové války se sport dále rozvíjel ve sportovních klubech. Ale přišel únor 1948… Předsednictvo tzv. „Ústředního akčního výboru Národní fronty“ rozhodlo 27. února 1948, že jedinou tělovýchovnou organizací bude Sokol. Všechny tělovýchovné, sportovní a turistické svazy, spolky a kluby musely povinně převést majetek a členskou základnu pod JTO (jednotná tělovýchovná organisace) Sokol. XI. všesokolský slet na Strahově v létě 1948 se již konal pod taktovkou KSČ. Průvod sokolů prošel kolem tribuny s Gottwaldem mlčky a s odvrácenou hlavou, padala i hesla jako např. „Nikdo nesmí diktovat, koho máme milovat“, čímž dávali sokolové najevo, že nastolená vláda KSČ není vítězstvím všeho lidu.
ÚV KSČ tak podle sovětského vzoru zrušil v roce 1956 jednotné organizace Sokola a v březnu 1957 zřídil Československý svaz tělesné výchovy a sportu, který existoval až do roku 1990. Čímž vlastně Sokol přestal existovat a byl znovu obnoven až v roce 1990.
Vlastní výstavba sokolského stadionu začala v r. 1948 a stadion se budoval po etapách. Nejdříve byly dokončeny kurty na tenis a volejbal. Poté přišlo na řadu fotbalové hřiště, atletická dráha, tribuny a později i kabiny. Kluziště s umělým osvětlením bylo vybudováno v roce 1954. Do Slavkova toho roku v zimě dokonce zavítaly se svou revue i brněnské krasobruslařky.
Počátky výstavby v roce 1948 a první volejbalové souboje v roce 1949.
V roce 1955 pokračovaly úpravy na ploše stadionu. Terén byl vyrovnán buldozérem. Stadion začal rychle sloužit svému účelu. Již v červnu roku 1956 se zde konala II. okresní spartakiáda za účasti 850 cvičících. Na fotbalovém hřišti, které již sloužilo svému účelu od roku 1953, hostili 28. 7. 1956 fotbalisté Slavoje Slavkov kompletní ligové mužstvo Dynama Praha, v němž podlehli 0:12. Den byl zakončen večerním Letním karnevalem na stadioně.
V roce 1957 přebrala do svého vlastnictví Stadion a Sokolský dům (bez tělocvičny – kde je dnes kino –, která byla majetkem MNV) závodní tělovýchovná jednota Slavoj Slavkov patřící cukrovaru. Jednota v té době měla 300 registrovaných členů a cca 300 dorostenců a žáků. Výstavba sokolského stadionu stále pokračovala. Stadion byl oplocen, byla vyštěrkována atletická dráha, vyrovnána hlavní plocha, stadion byl napojen na kanalizaci, byly vyštěrkovány tři tenisové dvorce a vysázeny stromky. To vše za 93 000 Kč, přičemž bylo odpracováno 6000 brigádnických hodin.
