Každým rokem od začátku června můžeme ve Slavkově pozorovat největšího evropského brouka – roháče obecného. Čtenáři nám posílají jeho fotky, aby se s ostatními podělili o tento krásný zážitek. I když se jedná o brouka poměrně vzácného, na Slavkovsku je hojný, protože zde má vhodné podmínky k životu. Toto prostředí se nachází hlavně v sadech pod Urbánkem.
Jeho larvy totiž žijí v dutinách starých stromů a trouchnivějících starých pařezech a jejich vývoj je v našich podmínkách víceletý (4–6 let). Larvy mají měkké, krémově zbarvené průsvitné tělo se šesti oranžově zabarvenými nohami a oranžovou hlavou, na které se vyjímají ostrá, hnědě zbarvená kusadla a živí se trouchnivějícím dřevem pařezů a starých stromů. Larva prochází několika fázemi svého vývoje a po 4 až 6 letech se zakukluje. Kukla se vyvíjí asi 3 měsíce, než se z ní vylíhne dospělý brouk. Dospělí brouci se obvykle líhnou již na podzim a přezimují v kukelních komůrkách, v přírodě se objevují zpravidla od konce května do srpna, nejvíce jsou vidět v červnu a červenci. Přes den je brouky možné nalézat na kmenech a v korunách stromů, pozdě odpoledne a večer (při teplém počasí) létají v korunách stromů. Jejich pomalý let je doprovázen charakteristickým hluboce bzučivým zvukem a vidět letícího roháče je mimořádný zážitek. Samci létají mnohem častěji než samice. Imaga (dospělí brouci) se živí listím dubů, samce láká ronící míza z kmenů stromů. Brouci mají vysoce vyvinutý čich – dokáží ucítit samiččiny feromony na dálku až několika kilometrů.
U roháče obecného je zřetelný sexuální dimorfismus, který spočívá v tom, že samci mají větší kusadla a jsou i celkově větší než samice. Ačkoliv samčí kusadla vypadají hrozivěji, jsou příliš slabá na to, aby ublížila. Naopak menší kusadla samice mohou způsobit bolestivé kousnutí. Samčí kusadla se podobají paroží jelena a brouci je používají stejně jako jeleni k zápasu mezi sebou a tato podoba dala tomuto brouku vědecké i obecné jméno v mnoha jazycích (Lucanus cervus). Pozorovat souboj roháčů patří mezi nevšední zážitky. Zaklesnou se do sebe, mohutnými kusadly se uchopí, cílem souboje je obrátit protivníka na záda, nebo ho shodit z větve stromu, vyzvednout do výše a shodit na zem. Vítězný samec pak odchází za samičkou, se kterou má právo se pářit.
Roháč je ohrožen především nevhodným lesním hospodařením. Druh potřebuje k vývoji dostatek starých stromů, pařezů a trouchnivějících kmenů. Proto lze často roháče nalézt ve starých parcích. Hlavním ohrožujícím faktorem je odstraňování starého dřeva, především vytrhávání pařezů a orba pasek. Jeho přirozenými nepřáteli jsou straky, jezevci, lišky, ježci, černá zvěř, kočky a hlavně datli.
bm
Comments