top of page

 

  • Obrázek autoraslavkov-austerlitz

Zahrádkáři působí ve Slavkově již 90 let

Aktualizováno: 4. 2.


Zahrádkáři pořádají každý rok v září výstavu svých výpěstků


O tom, že se lidé sdružovali do různých spolků a organizací, svědčí pohled do dávné minulosti. Zmínky o pěstování ovoce a vinné révy v našich zemích sahají daleko před dobu Karla IV., nejméně do doby cyrilometodějské. Za první organizaci lze považovat Společnost vinařů v Mělníce, která dostala stanovy již za vlády Vladislava a podruhé v roce 1606, jak o tom píší kronikáři. Další záznamy jsou z roku 1593, kdy byly založeny cechovní organizace zahradníků. Takhle bychom mohli pokračovat přes rok 1770, kdy byla založena Společnost pro orbu a svobodná umění, která měla ve svých 13 sekcích též sekci ovocnickou. V roce 1830 vznikla pomologická společnost, jejímž úkolem bylo udržovat známé osvědčené odrůdy a vyzkoušet nové a přispět k zlepšení výnosů.

Koncem 19. století vznikají v Čechách a na Moravě různé ovocnické, zahrádkářské a okrašlovací spolky. Jako nejstarší zahrádkářská organizace vznikl Ústřední svaz spolků pro zakládání zahrádkových kolonií v Československé republice. Tento svaz byl založen ještě před skončením I. světové války, a to 28. 2. 1917 a měl sídlo v Praze. První na Moravě byl v roce 1925 založen Svaz zahrádkářů a přátel přírody v Brně. Na Moravě tím začala éra zakládání okrašlovacích spolků a jedním z nich byl i Spolek okrašlovací, zahrádkářů a přátel přírody ve Slavkově u Brna.

Z kroniky Slavkova se dozvídáme, že se 12. listopadu 1933 sešlo několik přátel přírody, které svolal pan Emil Strach. Bylo usneseno svolat všechny známé přátele přírody k informační schůzi na 18. listopadu 1933 do restaurace u Glosnerů ve třídě Legionářů (nyní Bučovická).

K této schůzi se sešlo 18 pánů. Bylo ujednáno, aby název spolku byl SPOLEK OKRAŠLOVACÍ, ZAHRÁDKÁŘŮ A PŘÁTEL PŘÍRODY ve Slavkově u Brna.

Ustavující výbor projednal a sepsal stanovy spolku a předložil je 5. prosince 1933 Zemskému úřadu v Brně ke schválení. Schváleny byly 28. prosince 1933, čímž bylo právní trvání spolku povoleno.

Na ustavující valné hromadě byl zvolen předsedou spolku pan Emil Strach a sedm členů výboru. Připomeňme si jména známých slavkovských občanů: páni Hugo Brázdil, Bohumil Možný, Čeněk Tříska, Jaroslav Paseka, František Strašil, Antonín Májek, František Bílek, čtyři náhradníci: Bedřich Hrazdílek, Jan Konopka, František Ševčík a Alois Šust, dva revizoři účtů: Josef Tronner a Antonín Šichtař, odborní poradci pro odbor ovocnicko-zahradnický: Jaromír Pluskal, Oldřich Kubač, Stanislav Kocman a Oldřich Zeman, odbor ornitologický: MVDr. Otmar Lustig, odbor propagační: JUDr. Andělín Váhala a Bedřich Nováček, hospodáři: Šimon Vozdecký, Antonín Chládek, Ladislav Hofírek a Karel Zobač.

Emil Strach, František Strašil, Antonín Chládek, Stanislav Kocman, Jaromír Pluskal, Antonín Májek, František Bílek, Alois Šust a Josef Tronner.


Spolek začal okamžitě s nadšením pracovat, což dokazují zápisy z městské kroniky. Jeho činnost se zaměřovala na ochranu stávající přírody, ochranu ptactva, rozvoj sadařství, vysazování stromů, alejí, pořizování lavic do sadů. Pořádal výstavy ovoce a společenské večírky.

O členství v Okrašlovacím spolku byl velký zájem a velmi brzy měl až 180 aktivních členů. V záznamech z let 1934 až 1939 je uvedeno, že na jaře vysázel „Švehlův sad“ na vyhlídkovém vrchu u památkové kaple sv. Urbana. Za přispění města vysázel přes 4000 okrasných a ovocných stromů ve Vinohradech, v trati „U studánky“ a v „Pískách“. Taktéž bylo vysázeno několik stromů za klášterem a na Frédách. V roce 1936 bylo dosazeno 100 kusů lip u holubické silnice a osázena celá stráň na Wegspieglách akáty. V roce 1939 bylo požádáno o pojmenování založeného sadu asi 100 třešní u Velešovické studánky na sad Dr. Karla Čapka. Členové spolku se starali o již vysázené stromky, aby nebyly poškozovány, zřizovali napajedla pro ptactvo a značným nákladem pořídili do sadů a alejí nové lavice pro pohodlí obyvatelstva.

Od počátku působnosti spolku vysadili celkem 7634 stromů a jeho činnost byla zaměřena též na ničení škůdců ovocných stromů. Ve sčítací akci, kterou spolek ve Slavkově u Brna provedl, bylo napočítáno 46 828 stromů a keřů. Tato okolnost sama mluví o významu a důležitosti Okrašlovacího spolku.

Činnost spolku byla značně omezena II. světovou válkou v letech 1939–1945. Velkou ztrátou pro spolek bylo odvlečení pánů Emila Stracha a MVDr. Otmara Lustiga do koncentračního tábora, ze kterého se Emil Strach již nevrátil.

O tom, že spolek nezanikl, svědčí zápis ze dne 21. 1. 1946 o vykonání výroční členské schůze. Ve volbách byli zvoleni: předsedou Jan Uhlíř (foto vpravo). Členové výboru Bohumil Možný, Dr. Hugo Brázdil, Rudolf Velčovský, Jan Hrubý, Jaroslav Paseka, Antonín Janoušek. Náhradníci František Bílek, František Habala, Jaroslav Fanta, Ferdinand Havlík.

Pokračovatelem okrašlovacího spolku byl Zemský ovocnický spolek moravského a ovocnářského družstva. Na snímku je představenstvo družstva z konce 40. let 20. století v zámeckém parku. Horní řada zleva: fotograf Oskar Bárta, Ing. E. Hrabovský, V. Gajda, F. Strašil, J. Pluskal, p. Moudrý, F. Ševčík a B. Možný. Dolní řada: V. Koňorza, J. Hrubý, R. Velčovský a F. Habala. Foto: O. Bárta


Po nástupu vlády KSČ v roce 1948 docházelo k ukončení různých spolků a organizací. Toto potkalo také Spolek okrašlovací, zahrádkářů a přátel přírody, kdy členové přešli do spolku Ovocnická jednota ve Slavkově u Brna. Předsedou byl zvolen Rudolf Velčovský, místopředsedou Jan Hrubý, jednatelem Vilém Koňorza. Činnost ovšem pokračovala jen do roku 1951, kdy na valné schůzi konané 21. ledna 1950 byla podána žádost o likvidaci odbočky. Členská základna přešla do Jednotného svazu českých zemědělců (JSČZ) – jeho okresního ovocnářského odboru, který byl založen 25. ledna 1951. Při JSČZ ve Slavkově existoval též odbor žen, který byl založen na výpomoc při zemědělských pracích. Měl však krátké trvání, udržel se jen jeden rok. JSČZ byl celostátně zrušen v roce 1954.

Další kapitolou bylo Ovocnářské družstvo zapsaná společnost s ručením omezeným, které vzniklo ihned po válce v roce 1945. Připomínáme je proto, že jsou zde uvedena jména slavkovských občanů, se kterými jsme se setkávali již v Okrašlovacím i v Ovocnickém spolku.

Bývalá kontribuční sýpka v Tyršově ulici. Nyní zde stojí nová budova polikliniky


Předsedou byl Rudolf Velčovský, předsedou dozorčí rady František Strašil. Aktivními členy byli Bohumír Možný, Dr. Hugo Brázdil, p. Ševčík a Hanák. Získána byla budova sýpky v Tyršově ulici – nyní je na jejím místě vystavěna nová budova polikliniky. Stará sýpka byla přebudována na varnu povidel a moštárnu. Vzhledem k tomu, že Ovocnářské družstvo z.s.r.o. nekonvenovalo tehdejším předpisům o socialistických organizacích, sloučilo se v roce 1953 s družstvem Včela. Když byl v roce 1954 zrušen Jednotný svaz českých zemědělců, ocitla se Jednota zahrádkářů bez přímého partnera a byly snahy o různá řešení.

V roce 1956 byl vypracován návrh nových stanov, které byly dne 26. 3. 1957 schváleny ministerstvem vnitra, a tím došlo k zániku Jednoty zahrádkářů a vzniku organizace ČESKOSLOVENSKÝ SVAZ ZAHRÁDKÁŘŮ a OVOCNÁŘŮ.

Doba od ukončení organizací, které sdružovaly zahrádkáře, sadaře a vinaře ve Slavkově u Brna byla hodně dlouhá a tak se tito pěstitelé dohodli a založili novou organizaci s názvem Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů ve Slavkově u Brna. Klubovní místnost byla v restauraci Černý lev (U Vrbíků).

Podle dochované matriční knihy z února 1963 známe jména 35 zakládajících členů. Prvními byli Ladislav Hofírek, Emanuel Hrabovský a Antonín Procházka.

Ladislav Hofírek, Emanuel Hrabovský a Antonín Procházka


Výbor organizace pracoval v tomto složení: předseda Ladislav Hofírek, pokladník Antonín Procházka, místopředseda Bohumil Fiala, jednatel Alois Šafránek, revizní komise: Štěpán Kukla, Bohumil Langer, Marie Bajgarová. Členové: František Brulík, Alois Krátký, Jan Nedorostek, Hubert Svoboda, Vítězslav Vozdecký, Eduard Tesařík, František John, Josef Kachlík, Vladimír Kánský, František Novoměstský, Stanislav Olbricht, Karel Řičánek, Vlasta Urbánková, Jan Hevera, Jaroslav Vlach, František Větrovský, Jaroslav Plachý, Karel Häring. Čestný člen: Jan Hrubý.

Hlavním posláním nové organizace bylo zajišťovat pro členy hnojiva, ovocné stromky, ochranné postřikové látky a bramborovou sadbu. Zahrádkáři také pořádali výstavy ovoce, zájezdy, přednášky a instruktáže.

Že tato doba byla velmi složitá svědčí to, že se objednávky musely provádět přes okresní orgány a nebyly zcela vykrývány podle potřeb a na vše byly limity. Od členů však byly požadovány brigády pro město, zemědělství a také byla požadována účast na politických oslavách, tj. První máj, výročí osvobození ČSR, VŘSR, sjezdů KSČ. K těmto výročím byly uzavírány závazky. Přes všechny tyto komplikace členové zahrádkářského svazu dělali zahrádkaření pro svoje potěšení a pro udržení a zlepšení stavu přírody.

Sázení rynglí u sušírny v r. 1968; sázení lip; sečení trávy; úprava terénu s novým traktorem – pánové Hrabovský, Hofírek a Plachý; mlácení obilí; provádění postřiku stromů; zájezd


Činnost organizace byla velmi pestrá. Z té doby máme záznamy, že byly zakoupeny dva pojízdné postřikovače a ošetřeno 3700 ovocných stromů a keřů. V roce 1967 bylo zakoupeno 800 ovocných stromků jako náhrada za zničené při silné bouři spojené s krupobitím dne 20. 6. 1967. Členům bylo prodáno 11 700 kg hnojiv a 190 q bramborové sadby. Na opačné straně bylo odpracováno na brigádách v akci Z 118 hodin, pro zemědělství při pěstování cukrové řepy 2172 hodin. Do výkupu bylo odevzdáno 410 kg ovoce a 200 kg odpadových surovin. Na počest 50. výročí ČSR byly vysázeny ryngle u sušírny v Tyršově ulici a dosázeny lipové aleje. Státní statek odmítl provádět pro malopěstitele výmlat obilí, a tak byla zakoupena mlátička obilí s tím, že výmlat budou provádět členové základní organizace za poplatek. Také byl zakoupen traktor jako pomocník na obdělávání pozemků zahrádkářů.

Volby do výboru organizace se volili vždy na dva roky. Výbor zajišťoval úkoly velmi dobře, a tak ke změnám ve funkcím docházelo jen velmi málo. Zajímavé však byly volby v roce 1972. Na výroční schůzi měl být zvolen nový výbor organizace, ale jeho kandidátku musel schválit Městský výbor Národní fronty. Před schůzí byl ZO ČSZO doručen dopis od Městského výboru KSČ a NF s tím, že navržení členové př. Antonín Procházka a Oldřich Chocholáč nesmí být zvoleni do funkcí. Jako důvod bylo uvedeno, že Oldřich Chocholáč působil v roce 1969 ve hnutí obnovených skautů a př. Antonín Procházka měl za oknem obraz upáleného Jana Palacha a v roce 1970 k výročí narozenin prvního prezidenta T. G. Masaryka zhotovenou výzdobu.

V části katastru Vinohrady se uvolnilo 10 hektarů půdy, kterou nebylo možno obdělávat těžkou mechanizací a byla zahájena jednání k vybudování zahrádkové osady. Přítel Jan Červinka předložil plány, přítel Bohumil Fiala vysvětlil, že by se na vybudování osady dostaly dotace na vybudování cest, plotů, zadržovacích nádrží na přívalovou vodu a jiných úprav. Podle plánů Ing. Hrabovského vzniknou menší zahrádky s možností výstavby chat pro rekreaci a pro pěstování ovoce a zeleniny. Názory členů na tyto plány se různily, a tak v roce 1974 došlo k rozdělení organizace a vzniku Zahrádkové osady.

Dne 8. února 1974 byla založena nová Základní organizace ČZS Zahrádková osada, do níž přešlo mnoho členů původní základní organizace. Pro vytipovanou lokalitu Pod Urbanem o výměře 50 ha byly vypracovány plány, ve kterých se vycházelo z toho, že tato oblast bude prohlášena za rekreační a k využití volného času.

Na projektu od začátku spolupracovali Jan Červinka, Ing. Emanuel Hrabovský, Jan Hudec, Evžen Pohle a Bohumil Fiala. Předsedou se stal Miroslav Marek, jednatelem František Pršík, pokladníkem Josef Relich. Počítalo se s přidělením až 789 oplocených zahrádek s chatkami, vybudováním příjezdových cest, jejich zpevněním a odvodem povrchových vod do retenčních nádrží, elektrifikací, přívodem pitné vody a vysazením remízků pro hnízdění ptactva.

Ve volbách v roce 1975 se stal předsedou Bohumil Fiala, jednatelem Miroslav Marek, hospodářem Jaromír Blahák, revizorem Josef Novotný.

V roce 1977 byly zahájeny práce na vybudování zpracovny ovoce v bývalé židovské škole vedle synagogy na Koláčkově náměstí. Provoz začal v roce 1982 pod vedením manželů Horáčkových.

V roce 1979 náhle zemřel předseda Bohumil Fiala a předsednictví se ujal Jan Červinka (foto vpravo). Počet členů byl 196 a zájemců o členství přibývalo. V roce 1984 bylo evidováno již 300 členů a po výroční členské schůzi převzal funkci předsedy Jindřich Sáček a započalo se s elektrifikací zahrádkové osady. Pro takové množství členů se zajistilo 1270 ovocných stromků, 2300 jahodových sazenic, 200 q bramborové sadby a další školkařské potřeby a postřikové přípravky. Ve zpracovně ovoce bylo zpracováno 210 q jablek na mošt, 600 kg ovoce na sušení a z 20 q švestek byla uvařena povidla.

V roce 1990 židovská obec žádala v restituci o navrácení budovy, kde byla vybudována zpracovna ovoce, bylo nutno hledat jiné řešení. Bylo vyvoláno jednání o sloučení obou základních organizací ČZS ve Slavkově u Brna s tím, že by se v domě zahrádkářů na ulici Čs. armády 252 vybudovala zpracovna ovoce. Toto bylo odmítnuto, a tak byla v roce 1994 zakoupena budova od svazu chovatelů v ulici Lomená. Po nákladných úpravách začal 26. září 1998 provoz, který zajišťovali Jindřich Sáček, Bohumil Hanák a Josef Charvát.

Po roce 1989, kdy začaly platit nové zákony a v privatizaci někteří majitelé pozemků žádali o jejich navrácení, ustal vliv zahrádkářů na činnost zahrádkové osady a pravomoci přešly pod Městský úřad. Výbory obou organizací byly jen nápomocny v činnosti a úpravách cest.

Dům v ulici Československé armády


Původní Základní organizací ČZS byl v roce 1980 zakoupen dům v ulici Čs. armády 252 od paní Marie Škaroupkové pro uskladnění mlátiček obilí, na prodej hnojiv, bramborové sadby a ovocných stromků. Dům byl ve špatném stavu a muselo se začít s opravami.

V roce 1982 došlo z důvodu nemoci L. Hofírka k ukončení jeho předsednictví a do funkce byl zvolen Jiří Svoboda. Funkci zodpovědně vykonával až do roku 2019. V roce 1984 zemřeli Ladislav Hofírek a Antonín Procházka. V dalších letech pokračovaly práce na opravě domu zahrádkářů a ve dvoře byla vysazena ovocná stěna jako ukázka správného pěstování. V roce 1986 byl založen kroužek mladých zahrádkářů společně se ZO Zahrádková osada a vedl jej J. Koláčný.

Fotografie ze schůzí zahrádkářů z různých období


V dalších letech bylo na výročních schůzích poukazováno na rozšíření členské základny o nové a hlavně mladé členy. Ti však vstupovali do ZO Zahrádková osada, kde jim byly přidělovány parcely. V původní Základní organizaci členů rapidně ubývalo. V roce 1987 bylo 109 členů, 1989 – 98 členů, 1991 – 86 členů, 1995 – 71 členů, 2001 – 51 členů a při sloučení organizací v roce 2003 jen 44 členů. Na výročních schůzích začali někteří členové nabádat ke sloučení organizací. Předseda hovořil o tom, že je potřeba přetrhat špatné vztahy, které se ještě zhoršily od chvíle, kdy Zahrádkové osadě nevyhověli ve stavbě moštárny v domě zahrádkářů. Poté předseda Jiří Svoboda a člen výboru Vladimír Luža dojednali užší spolupráci se Zahrádkovou osadou a tím byly uskutečněny první kroky ke sloučení obou organizací. Po třiceti letech byly napraveny chyby našich předchůdců, skončily sváry a nevraživosti, které panovaly mezi oběma organizacemi. Zásluhu na tom měly výbory obou organizací. V nově sloučené organizaci se oživila činnost. Pořádaly se výstavy ovoce, zájezdy, večírky na zahájení a ukončení zahrádkářské činnosti a jiné aktivity.

Nová moštárna po roce 2019 (3x foto); moštárna v roce 2013


V roce 2019 byl předsedou organizace zvolen Ing. Jiří Matyáš a začalo období velkých změn. Z dotací, které nový předseda zajišťoval, se postupně obnovovalo technické vybavení moštárny. Od firmy Biopress Holešov byla postupně zakoupena celá nerezová linka skládající se z drtiče ovoce s mycí vanou, pásovým lisem, záchytnou přepouštěcí nádrží a pasterem. Destila Slavkov u Brna nám provedla úpravy na stávajících zařízeních. Tímto novým zařízením se nahradila těžká manuální práce a zlepšily se hygienické podmínky při zpracování ovoce. Ihned v prvním roce se zpracovalo 215 q jablek na mošt. Také se prováděly stavební úpravy, výměna oken a vchodových dveří za plastové.

V roce 2020 nám město Slavkov u Brna pronajalo pozemek v Kozích horách a 14. listopadu 2020 byl oficiálně založen KOMUNITNÍ SAD vysazením prvních 30 ovocných stromků. Tento sad se postupně rozšiřuje o SAD NOVOROZENCŮ, kde město Slavkov u Brna dává možnost rodičům nově narozených dětí pro ně vysadit strom jako přivítání nového občánka do Slavkova u Brna. Strom je označen jmenovkou a o jeho další růst se budou sami starat a také sklízet úrodu. Při této akci spolupracujeme zajišťováním skladby odrůd, dovozem materiálu a jsme nápomocni při výsadbě. Při poslední výsadbě 22. dubna 2023 bylo vysazeno 40 stromků a touto výsadbou dosáhl počet vysazených stromků 260. Další výsadba a spolupráce bude pokračovat.

V roce 2020 nám vedení zámku nabídlo možnost pořádat výstavy v bývalých konírnách na zámku. Výstavy v těchto historických prostorech získaly na vážnosti. Vkusně vytvořené expozice ovoce, vhodně doplněné floristickými vazbami květin, pracemi dětí a žáků místních škol, doplněné expozicemi kaktusů a výpěstky včelařů vždy přilákají velké množství návštěvníků. Na poslední výstavě konané 16. až 18. září 2022 to bylo 900 dětí s pedagogickými pracovníky a 2900 návštěvníků.

Zahrádkářské výstavy v bývalých konírnách na zámku


Svoje zkušenosti a rady publikujeme ve Slavkovském zpravodaji, kde od roku 2001 vede rubriku Rady do zahrady Vladimír Luža. K měsíci červnu 2023 bylo uveřejněno již 270 rad a 38 článků o naší činnosti ze zájezdů, výstav a dalších aktivit.

Výbor organizace pracuje aktuálně v tomto složení: předseda Ing. Jiří Matyáš, místopředseda Karel Sáček, ekonom Ondřej Stupka, členové: Vladimír Luža, Vítězslav Kuběna, Libor Tesař, Martina Tesáčková, Marcela Lužová, Miluše Kovalová, revizní komise: Miroslav Slováček, Václav Soukop. Úzce spolupracují Kamila Šebestová-Mrázková a Veronika Slámová.


Z dobových a současných záznamů sepsal Vladimír Luža

113 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page