Psal se 4. prosinec 1970. Nikdo nemohl tušit, že toto bezvýznamné datum se stane milníkem v dějinách českého bluegrassu a country hudby. Ten den měla první koncert kapela, která si tehdy říkala „The Blue Monsters“. Anglické názvy tehdy frčely, než je vládnoucí strana zakázala. Od té doby si už celých 50 let říká tato skupina „Poutníci“. Zmíněné historické vystoupení proběhlo v mládežnickém klubu v Brně-Maloměřicích, na jehož zprovoznění se také tehdejší členové podíleli.
Skupina Poutníci v 80. letech minulého století
Poutníci zřejmě v nejsilnější sestavě
Průběh tohoto koncertu si snad pamatuje jeden ze zakladatelů Poutníků, bývalý kapelník – dnes manažer – František Linhárek. Jeho přítel, s kterým začínal, Josef Šulák, je bohužel po smrti. Oba zmínění pánové jsou a byli z Brna. Od té doby se také uvádí domovské město Poutníků „štatl“ s názvem Brno, ale podle toho, kde bydlí současní hráči, to už není pravda. Ovšem to nevadí. U tradice zůstáváme a Brno uvádíme dál.
Já, Jiří Karas Pola, znám začátky Poutníků jen z vyprávění. Přišel jsem k nim na podzim v roce 1980 a jako současný kapelník se pokusím v tomto článku o malé historické ohlédnutí. Měl jsem to štěstí, že jsem přišel do souboru v době, kdy měl nastartováno vzhůru, a to do širšího podvědomí posluchačů. Do špičky české country hudby a na profesionální dráhu.
Bylo volné místo basisty. Protože jsem se s tehdejším kapelníkem znal, nabídku jsem využil. Dodnes nelituji. To nastartování proběhlo, podle mě, příchodem Roberta Křesťana. Robert, přezdívaný Šlach, tehdy hrál na banjo, zajímavě zpíval a skládal originální písničky. Ale hlavně na něm bylo vidět, že chce dělat muziku na co nejvyšší úrovni. Svým entuziasmem nakazil celý soubor.
Poutníci. Nahoře vlevo 1992, nahoře vpravo a dole vlevo 1998, vpravo dole 2002
Poutníci poté v 80. letech minulého století vyhráli několikrát tehdy velmi populární festival Porta. Finále se odehrávalo tehdy na plzeňském výstavišti a v areálu letního kina na Lochotíně. A kapela získala trofej, zvanou Porta, jak v autorské části soutěže, tak v části interpretační. To bylo v letech 1982 a 1983.
V roce 1981 jsme ještě získali takový malý předkrm – v podobě malé Porty, a v roce 1985 ještě jednu autorskou. No a psal se rok 1987 a vrcholem odměňování na tomto festivalu byla Zlatá Porta – jako ocenění za přínos české folkové hudbě. Potom následovala nabídka na profesionální přehrávky. Bez těch to tehdy nešlo. Pro tehdy jedinou profesionální agenturu s názvem KKS = Krajské kulturní středisko.
No a pak šlo vše ráz na ráz. První LP pro Supraphon s názvem Poutníci. Prodalo se ho údajně 100 000 kusů. To tak prodat dnes! Tehdy jsme z toho neměli ani korunu, ale to mi stejně nikdo neuvěří. Získali jsme i ceny časopisu Melodie. Vrcholem bylo i udělení ceny v kolébce bluegrassu a country, v USA, za nejlepší neamerické CD. To nám bylo uděleno v letech 1989 a 1990 organizací SPBGMA (Society for the Preservation of Bluegrass Music of America). Většina koncertů byla tehdy beznadějně vyprodaná a jejich počet se za rok vyšplhal až ke dvěma stovkám.
Poutníci se zpěvačkou Hanou Černohorskou
Jak to ale v životě bývá, vše svůj konec mívá. A tak skončilo toto období Poutníků. Robert se rozhodl osamostatnit a zkusit modernější hudbu s kapelou, které dal název Druhá tráva. Zbytek souboru chtěl pokračovat dál, a tak se poprvé zkusila sólová zpěvačka, aby bylo jasně oddělené období, kdy s námi zpíval Šlach. Zpěvačka se jmenovala Hanka Černohorská. Natočili jsem s ní i jedno CD s názvem „Je to v nás.“ Tento nosič patří v poutnické historii k těm lepším, a to právě zásluhou Hanky. I ta ovšem po třech letech odešla z rodinných důvodů.
Nahoře vlevo „doma“ v hotelu Ogar v Pozlovicích (2003), další tři snímky jsou z roku 2005, dole koncert s Robertem Křesťanem a Karas s Robertem (2007)
Přišlo asi nejhorší období kapely. A musím říct, že za to můžu svým dílem i já, neboť jsem v tom období koketoval s bratislavskou bluegrassovou skupinou Fragment a na Poutníky nezbylo tolik času. Život však běží dál. Člověk stále hledá a přemýšlí, a tak se stalo, že jsem se s Fragmentem rozloučil a rozhodl se vrátit Poutníky tam, kde byli na rozmezí 80. a 90. let dvacátého století – do špičky české country hudby!
Poutníci v roce 2007
A o to se vlastně od roku 1997 snažím dodnes s pomocí Honzy Máci, skvělého mandolinisty a kytaristy, který se mnou hraje už 23 let. V tomto snažení mi také pomáhá vlastně cizinec – Slovák z Prievidze – Peter Mečiar. Takto banjista, dobrista a absolvent žilinské konzervatoře na kontrabas v jedné osobě. Ten je v Poutnících od roku 2005. No a poslední současný muzikant v kapele je Jakub Bílý – kytarista a zpěvák hrající s námi 11 let. Od roku 1997 je také Slavkov u Brna domovskou základnou kapely.
Vlevo nahoře country bál v roce 2007, další tři fotky jsou z roku 2009
Vrcholem letošních „poutnických oslav“ měly být koncerty 4. 12. 2020 v Praze v KD Barikádníků a 6. 12. 2020 v Centru SONO v Brně. Vystoupit na nich měla skupina Malina Brothers, Robert Křesťan a Trapeři. Dále současná sestava kapely s hosty Petrem Brandejsem, Jirkou Machem a Svaťou Kotasem. A hlavně s jedinou zpěvačkou v dějinách souboru – Hankou Černohorskou. Závěr tohoto vystoupení měla obstarat poutnická sestava z konce 90. let – Křesťan, Malina, Kalina, Linhárek, Hulán, Petržela a já. Pořadem měl provázet další emeritní Poutník Jiří Plocek. Bohužel, kvůli světové pandemii covidu-19 byla tato vystoupení odložena na rok 2021. Termíny náhradních koncertů jsou již známe – v brněnském Sono Centru zahrajeme 8. května 2021. V Praze se koncert uskuteční o den dříve 7. května 2021.
Vlevo nahoře hraní v MŠ Zvídálek (2009), další fotky jsou z roku 2019
A na závěr uvedu pár dat: Poutníci zatím vydali celkem 16 CD nebo LP. Odehráli už přes 4000 koncertů.
Poutníky v období, kdy s nimi hraji, prošli tito muzikanti, kromě těch současných, které jsem již zmínil:
Banja – Robert Křesťan, Luboš Malina, Václav Vacek, Svaťa Kotas a Petr Brandejs.
Kytary – Zdeněk Kalina, Mirek Hulán, František Linhárek.
Mandolíny – Pavel Petržela, Mirek Hulán, Jiří Plocek, Jiří Mach.
Sólový zpěv – Robert Křesťan, Zdeněk Kalina, Hanka Černohorská, Jiří Mach.
Jestli jsem na někoho zapomněl, tak se omlouvám.
Jiří „Karas“ Pola
Začátky Jiřího Karase Poly v 70. letech ve slavkovské kapele Honci
Sestava Poutníků v roce 2021:
Petr Vošta – banjo
Jan Máca – mandolína, kytara, zpěv
Jiří Pola – elektrický kontrabas
Jakub Bílý – kytara
