• slavkov-austerlitz

Palackého náměstí


Palackého náměstí prošlo během své existence několika úpravami. Připomeňme si v krátkosti historii centrálního náměstí ve Slavkově u Brna.

Od dob založení hrazeného města řádem německých rytířů do barokní přestavby zámku byla ve Slavkově užívána dvě náměstí. Před západním průčelím chrámu svatého Jakuba a Panny Marie se nacházelo menší náměstí zvaný Horní rynk. Původní nivelita západní strany rynku byla přibližně v úrovni kasemat z Koláčkova náměstí a jeho dominantou býval sloup Svaté Trojice před tzv. starou farou, dnes dům č. p. 109. ve Fügnerově ulici. V první polovině 18. století byl Horní rynk zasypán návozem parteru barokního parku.

Palackého náměstí bylo druhým a plochou rozsáhlým tzv. Dolní rynkem. Na západě zasahoval k chrámu sv. Jakuba s městskou věží a v severozápadním cípu před městský hrad – citadelu – řádovou komendu Špitálních bratří od Německého domu Svaté Marie v Jerusalemě (později přestavěnou v 16. stol. na renesanční zámek).

Dolní rynk tvořil svou terénní dispozicí mezi městskou věží (stála poblíž dnešního památníku rudoarmějců) a radnicí přirozený amfiteatr na svahu s dobrým výhledem. Zde se konala shromáždění všech obyvatel při společenských, církevních i politických akcích. Před radničním domem s šatlavou a pranýřem se vykonávaly rozsudky i popravy za hojné účasti všech zvědavých místních i přespolních obyvatel.

Palackého náměstí v roce 1895


Tato plocha byla v r. 1770 zúžena V. A. Kounicem-Rietbergem násypem parteru parku, pod kterým zmizel chrám sv. Jakuba (1757) i s věží (1770). Náměstí bylo následně náhradním způsobem rozšířeno demolicí severní hradby i s měšťanskými domy uzavírajícími rynk na severu směrem k novostavbě chrámu Vzkříšení Páně (r. 1789). Chrám je umístěn v ose astronomického symbolismu. Stále však bylo počítáno ještě s větším rozšířením centrálního prostoru rynku o další plochu mezi radnicí a farním chrámem odbořením měšťanských domů na severní straně ulice Husova (viz návrh W. F. Petruzciho k rozšíření prostoru pro velké náměstí).

V polovině 19. století zbořením obecního domu č. 3  a jeho nahrazením obecnou školou v r. 1862 (dnešním městským úřadem s poštou) padá definitivně tímto chybným rozhodnutím koncepce rozšířené čestné plochy před klasicistním průčelím farního chrámu. Uvedený stísněný prostor navozuje dojem pouhé ulice a ubírá chrámu na velkoleposti – v omezení významu ,,magnificenzo“.

Od toho času vznikla dnešní půdorysná stopa centrálního náměstí vymezená chrámem, zámkem, budovou Společenského domu, radnicí s úřadem a prostorem směrem k bývalé Hodinové bráně. Zde byly vítány významné osobnosti až po současnost a za doprovodu hudby využívající přirozenou akustiku místa. Konala se zde velká procesí o významných církevních svátcích, velké kulturní akce či průvody s projevy od radnice.

Místo svou rozsáhlou plochou sloužilo pro potřeby pravidelných trhů a stávalo se velkým ,,marketem“ s dostatečnou rezervou i pro koňské potahy. Náměstí bylo plně funkční a kapacitou vyhovující pro potřeby shromáždění všech obyvatel města po šest století v souladu s doporučeními obsaženými v nadčasové praktické příručce pro stavitelství a architekturu od Vitruvia (Deseti knih o architektuře).

Hostinec J. Beránka stával těsně vedle Hodinové brány; Hodinová brána (zbořena byla 1903;

Pohled z koníren (přelom 19. a 20. století); Palackého náměstí v r. 1905;

Radnice a kostel (cca 20. leta 20. stol.); náměstí s Hodinovou bránou v dolní části;

chrám Vzkříšení Páně, vlevo na konci 19. století, vpravo ve 20. letech 20. století).


Celá plocha náměstí byla vydlážděna lomovým kamenem, a tedy přistupná k shromáždění osob i umístění prodejních míst a pro parking i s benzínovou stanicí (1940).

Velký prostor byl plně funkční až do velké změny v polovině 50. let  20. stol., kdy byla část plochy zatravněna a doplněna zídkami. V té době se však věnovala veliká péče bohaté květinové výzdobě, která dodala náměstí na kráse. Později byl centrální prostor zanedbáván a přerostlá vzrostlá zeleň již narušovala průhledové osy.


Palackého náměstí v první polovině 20. století.


V roce 1994 na základě požadavku města byla na náklady společnosti Stavitelství C + K s.r.o. projektantem Doc. Ing. Jiřím Damcem z útvaru zahradní a krajinářské architektury ZF VŠZ Brno vypracována Studie revitalizace Palackého náměstí. Byl navržen jednosměrný provoz přes náměstí od Bučovic. V rámci řešení úpravy náměstí byla v jižní části navržena výstavba Hodinové brány, nového objektu pošty a vybudování prostoru tzv. ,,Špalíčku“ s průchodem v hradbách a s provozem veřejného WC. V návrhu bylo počítáno s maximálním využitím původního dlažebního materiálu (žulových kostek). Předpokládaná cena díla bez staveb na jihu uváděna do 16 mil. Kč. Úprava náměstí byla však v čase pozměněna a její provedení bylo kryto přijatým úvěrem města.


Úpravy se schodištěm, záhony a kamennými zídkami započaly v srpnu 1955. Horní fotky vpravo jsou z roku 1956, poslední černobílá je z roku 1990.


V nedávné minulosti (před dvěma roky) byl centrální prostor velice stísněný a neměl dostatečnou kapacitu pro větší společenské akce. Opticky nebyla vytvořena symetrie. Chyběly průhledové základní osy s ochranným pásmem. Zeleň byla v zídkami vymezeném prostoru pro veřejnost nepřístupná.

Před Společenským domem tvořily zídky naprosto chaotickou bariéru v protiváze harmonie stylu barokního zámku naproti. Kvalitní klasicistní stavba Společenského domu byla zavezena novodobým nesmyslným násypem ubírajícím její proporce. Zeleň je vzrostlá nahodile bez prostoru k rozšíření (např. smrk s lípou u ,,Bonapartu“).

Některé nevhodné úpravy přetrvávají do dneška. Osvětlení před zámkem je provedeno trubkovými fabrickými kandelábry v ose jedinečného pohledu na barokní skvost. Špičkový snímek i z náměstí nelze provést bez potřebné retuše.

Před reprezentačním tympanonem farního chrámu v řeckém stylu jsou v ose přerostlé lípy, které i v příčné ose brání výhledu z čestného dvora zámku směrem k východu (z tzv. rozhledny – svého času hojně užívané).


Úpravy Palackého náměstí v roce 1994


Poznámka:

Vitruvius – Deset knih o architektuře

Kniha znamenitých vzorů k urbanismu měst, k provedení staveb i veřejných dávajících vznešenost antice i klasicismu věnovaná Vitruviem Imperátoru Caesaru  Augustovi - prvnímu římskému císaři. Sám autor Vitruvius v době válečných zaměstnán jako inženýr a konstruktér bojových metacích strojů: balist, katapultů a škorpionů. V době míru rádce císaře a autor jedinečného vrcholného díla o klasické architektuře, na něhož navázal po 1500 letech Andrea Palladio a další. Ideálem architektury je naplňovat vztah k člověku dle určitých pravidel vycházejících z přirozených pravidel souvztažnosti mír a harmonie ve vztahu k člověku.

Dle Vitruvia centrální náměstí musí splňovat svou kapacitou funkci shromažďovací pro všechny obyvatele. Svou polohou i stavem okolních budov musí splňovat přísné podmínky akustiky, aby se netříštil zvuk, jehož síla má být přirozeně zesilována prostorem. Ulice musí být osovány do průhledů k dominantám, ale respektovat protivětrnou funkci.


Jaromír Seifert


Fotky zvětšíte kliknutím na ně.

Úpravy na jaře roku 2018




959 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše