• slavkov-austerlitz

Padesát let Společenského domu ve Slavkově u Brna

Aktualizováno: úno 12


Byla to tehdy veliká sláva, ohromná slavnost a velkolepá událost. Právě před padesáti lety, 9. května 1968, byl slavnostně otevřen „Společenský dům“ ve Slavkově u Brna. V atmosféře tehdejšího politického a společenského uvolnění, které je nazýváno „pražským jarem 1968“, dostala slavkovská kulturní veřejnost k užívání vytoužený nový kulturní stánek. V té době bezpochyby nejmodernější kulturní dům v okrese Vyškov.

Vlevo nahoře: Na místě těchto dvou domů byla postavena v letech 1907–1908 Záložna. Dokončena byla 5. 2. 1908. Na dalších snímcích Záložna i se sálem.


Co tomu předcházelo?

V roce 1960 došlo v naší republice k výrazné územně-správní změně, důsledkem čehož byl mj. i zánik slavkovského okresu a přičlenění Slavkova k okresu Vyškov. V té době vzniká i nové profesionální kulturní středisko – Místní osvětová beseda, později přejmenovaná na Městské kulturní středisko ve Slavkově u Brna. To zabezpečuje vystupování různých profesionálních těles a také vytváří podmínky pro zájmovou amatérskou kulturní činnost.

Rozvoj kulturního života v našem městě však trpěl dlouhá léta nedostatkem vhodných prostor. Pro představu – v roce 1955, kdy televizní vysílání bylo v plenkách, nastudovali slavkovští ochotníci operetu Oskara Nedbala Polská krev. Bylo sehráno osm představení této operety, vždy před zcela vyprodaným hledištěm, přičemž 80 účinkujících se v Záložně (v tehdejším „kulturáku“) tísnilo, maskovalo a převlékalo v jediné šatně u jeviště. To dalo podnět k ráznému řešení situace. Zástupci divadelních ochotníků spolu se zástupci Slavkovského orchestrálního sdružení (tj. tehdy úspěšného místního amatérského symfonického orchestru) podali Městskému národnímu výboru návrh na výstavbu nového kulturního domu.


Práce na přístavbě 25. května 1957.


V lednu 1956 národní výbor tento návrh schválil a rozhodl o zahájení výstavby. Zabezpečil, aby objekt tehdejší Záložny byl převeden z majetku Československé státní banky do vlastnictví města. V květnu 1957 se zorganizovala první brigáda občanů v akci „Z“ (tj. organizovaná bezplatná brigádnická práce občanů v jejich volném čase při zvelebování města). Tím byla zahájena realizační činnost na rekonstrukci stávajících objektů a přístavbě Záložny. Hlavním zhotovitelem díla se stal Okresní stavební podnik Vyškov, architektem byl Ing. arch. Volavý.

Zemní práce na přístavbě kulturního domu.


Přestavba staré části objektu byla zahájena až v r. 1965. Stavba totiž nebyla zařazena do státního plánu výstavby, údajně pro nedostatečnou iniciativu Městského národního výboru. Akce byla tedy financována ze zdrojů městského rozpočtu. Proto město přijalo půjčku 1,270 mil. Kčs, která musela být vyčerpána do konce října 1968. Bylo upuštěno od zřízení hotelové části objektu. Stavební, rekonstrukční a instalační práce trvaly tedy dlouho. Až začátkem jara 1968 byla zhotovena vnější fasáda objektu a 20. dubna 1968 proběhla ­kolaudace. Nový kulturní stánek s názvem Společenský dům byl předán k užívání. Významnou měrou se o výstavbu zasloužil pan Břetislav Rozsypal, mj. tehdejší dirigent Slavkovského orchestrálního sdružení. Jeviště zhotovené Divadelní službou v Újezdě u Brna mělo i zásluhou slavkovského Karla Hrdy vynikající parametry. Podnik Dřevodílo zhotovil obklady malého sálu a haly, Výstavnictví Brno obklady velkého sálu, Tesla Gottwaldov (Zlín) ozvučení velkého sálu, Drukov vzduchotechniku a Svépomoc nábytek a světla. Celkové náklady tehdy dosáhly přibližně 3 mil. Kčs.

Práce na přístavbě 22. června 1957.


Ve čtvrtek 9. května 1968, v den tehdejšího státního svátku k osvobození Československa, zazněly z moderního jeviště na slavnostním koncertu v rámci prvního Slavkovského kulturního jara části oper Prodaná nevěsta a Rusalka v podání Slavkovského orchestrálního sdružení a jeho hostů – sólistů z Janáčkova divadla v Brně. Slavkovský kapelník Ladislav Vykoupil složil k otevření Společenského domu slavnostní fanfáru, kterou sám dirigoval. Jevištní scénu navrhl Antonín Vorel, výtvarník brněnského Divadla bratří Mrštíků. Břetislav Rozsypal a Jaroslav Ledvinka (tehdejší ředitel slavkovské Lidové školy umění) střídavě řídili 56členný slavkovský orchestr a k tomu účinkoval 70členný smíšený pěvecký sbor ze Slavkova a Šlapanic. Vzápětí na to byla slavkovskými ochotníky 7. a 8. června uvedena Jiráskova divadelní hra Lucerna. Nový Společenský dům ožil.


Nahoře vlevo: přístavba z r. 1958. Další snímky: opravy z roku 1965.


Na přelomu tisíciletí bylo pořádání kulturních akcí ve městě svěřeno i jiným útvarům městských institucí. Samostatná činnost Městského kulturního střediska byla ukončena v roce 1997. K 1. 1. 1998 bylo MKS spojeno se slavkovským zámkem. V roce 2003 rozhodlo zastupitelstvo města o prodeji ideální jedné poloviny objektu Společenského centra Bonaparte soukromé společnosti Prelax s. r. o., která slibovala, že z objektu vybuduje vzorný sportovně-společensko-restaurační komplex. Rekonstrukcí suterénu budovy se však tato firma soustředila především na zlomek sportovně-restaurační části budovy a využití ostatních prostor objektu pro kulturní účely zůstalo na okraji jejich zájmu. Od roku 2013 se stalo Společenské centrum Bonaparte opět plně vlastnictvím města, které rozhodlo o odkoupení jeho ideální poloviny zpět.


Nahoře vlevo: koncert 27. 3. 1971; plakát Lucerny z června 1968; foto z Lucerny 1968; tablo Slavkovského orchestrálního sdružení z r. 1969; plakát k otevření SD v r. 1968; oslava 110. výročí ochotnického divadla ve Slavkově (1977).


Vzhledem k neustálému rozvoji našeho města a významnému nárůstu počtu obyvatel nejen ve Slavkově, ale i v okolních obcích, bude důležitost SC Bonaparte pro uspokojování kulturních a společenských potřeb občanů vzrůstat. Nezbývá než si přát, aby v dalším období byla aktuální otázka „Co dál s naším Bonapartem?“ úspěšně vyřešena a objekt se stal důstojným a vyhledávaným stánkem pro profesionální i amatérské kulturní a společenské aktivity různých forem a žánrů. Abychom na náš Bonaparte (rodinné stříbro Slavkova, jak ho mnozí nazývají) byli pyšní i dalších padesát let.


Marie Jedličková, místostarostka (Slavkovský zpravodaj 4/2018)


195 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše