• slavkov-austerlitz

Osud jedné sochy

Aktualizace: úno 6


Ve Slavkově jsou v současnosti k vidění celkem čtyři sochy zemského patrona sv. Jana Nepomuckého. I když kronika města uvádí v době kolem roku 1920 soch šest. Z toho tři z kamene, jedna ze dřeva v průjezdu Panského domu a druhá dřevěná v průjezdě domu MUDr. Eremiáše na Palackého náměstí. Šestá socha je kovová a je náhradou za zbořenou. Její trosky se podle kroniky nacházely v kasematech na Koláčkově náměstí; dnes už je zcela jistě ztracena. Stejně tak nevíme o osudu soch dřevěných.

Sochy sv. Jana u mostu přes Litavu a u informačního centra zámku jsou nyní v dobrém stavu. V první dekádě 21. století byly zrestaurovány. V horším stavu je socha na křižovatce ulic Čs. červeného kříže a Křenovické. Zub času se podepsal zejména na cenné barokní kamenné balustrádě, která se pomalu rozpadá. Ve velmi špatném stavu je socha světce při silnici na Rousínov, které bez oprav hrozí zkáza. A právě tato socha má pohnutý osud.


Socha sv. Jana Nepomuckého na úpatí kopce Urban

Jde o vrcholně barokní sochu sv. Jana Nepomuckého ze 30. let 18. století, která je hodnotným uměleckohistorickým dílem, dotvářejícím okolní krajinou kompozici sídla. Je registrována jako kulturní památka České republiky, rejst. č. ÚSKP 21484/7-3868.

Až do poloviny 20. století stávala socha ve Zborovské ulici na hranici s ulicí Husovou (viz foto). Kovaným plotem byla ohrazena až později jako ochrana soklu před občany vracejícími se za tmy z pohostinsví a s potřebou ulevit si.


První foto je z 30. let minulého století. Další tři fotografie jsou z doby rekonstrukce Zborovské ulice v roce 1960. Poslední dvě fotky zobrazují svržení sochy. Na těchto dvou snímcích byli identifikováni sl. Langrová, p. Pilát, Z. Kalina, K. Urbanec a O. Hutira.


V roce 1959 se měnil ve Zborovské ulici vodovod a v roce 1960 se uskutečnila rekonstrukce vozovky. Při této příležitosti bylo rozhodnuto o přemístění sochy k polní cestě vedoucí na Urbánek. Tímto úkolem byli pověřeni pracovníci OSP, kteří se 9. srpna 1960 dostavili s nákladním vozidlem a dvěma balíky dřevité vlny úkol splnit. Z fotografií je patrné, že si počínali velmi necitlivě. Sochu svrhli z podstavce a ta se rozlomila na tři kusy. Později byla neodborně opravena. Zvlášť patrné je to u hlavy, která je umístěna jinak, než předtím.

Ještě krátkou dobu po přemístěním měla socha svatozář s hvězdami, ale kříž již ne.


Socha na stanovišti pod Urbánkem. První snímek je z 80. let, další dva po roce 2000.

Dnes se socha drolí a chybí jí základní atributy: kříž a svatozář s pěti hvězdami. Pravděpodobně umístění na tomto místě nahrává vandalům, kteří sochu „očesali“. Stálo by určitě za úvahu přemístit sochu zpět na Zborovskou ulici. Ale tentokrát na dolní konec k torzu hradeb. Tady by mohla být po rekonstrukci ozdobou a také více chráněna před vandaly.


Socha sv. Jana Nepomuckého dříve stávala na rohu budovy dnešního SC Bonaparte (roh Palackého nám. a Fügnerovy ulice). Foto je ze začátku 20. století.


Socha sv. Jana Nepomuckého pod zámkem

Jde o barokní sochu z 18. století. Jako všechny sochy tohoto světce v našem městě, je i tato chráněna jako kulturní památka rejst. č. ÚSKP 31930/7-3866.

První foto je z roku 1964, druhá je z roku 2006, třetí snímek je ze současnosti.


Moc o jejím původu není známo. Snad jen to, že na rozdíl od ostatních tří soch má méně často používaný atribut, a to putto u nohou světce.

Až do roku 1907 stávala socha na rohu Palackého náměstí a Fügnerovy ulice u domu Jana Šimáčka. Po dokončení nové Záložny v roce 1908 byla přemístěna na své současné místo u vchodu do informačního centra.

Na fotografii z r. 1964 je vidět, že svatozář, která ještě na začátku století bylo součástí sochy, chybí. A chybí i po rekonstrukci, která proběhla v r. 2006. Socha byla v bídném stavu, ale zkušenému vyškovskému restaurátorovi Mgr. Budíkovi se podařilo takřka rozpadenou sochu opravit a zachránit ji tak pro další generace. Oprava proběhla za přispění ministerstva kultury z programu regenerace městských památkových zón (cena – 20 000 Kč).


Socha sv. Jana Nepomuckého na rozcestí Slavkov–Křenovice–Holubice

Jako jediná ze slavkovským soch není z kamene, ale jedná se o litinový odlitek Salmových sléváren v Blansku. Socha sv. Jana Nepomuckého, která vznikla v 19. století, je chráněna jako kulturní památka rejst. č. ÚSKP 19585/7-3869. Socha je ohraničená již rozpadající se kamennou balustrádou.

V roce 1766 koupil blanenské panství včetně železáren šlechtický rod Salmů. Největší rozvoj strojíren zahájil hrabě Hugo František Salm, za něhož se blanenské strojírny staly na dlouhou dobu největší továrnou v rakouském císařství. Blanenské strojírny v té době byly zejména významným výrobcem užitkové i umělecké litiny, která se vyvážela do celého rakouského císařství a do německých států.

Roku 1821 přišel do Blanska významný stuttgartský chemik a hutní odborník Karl von Reichenbach, který se stal ředitelem slévárny a povznesl úroveň výroby na vysokou úroveň. Součástí železáren byl i sochařský ateliér, kde se odlévaly umělecké předměty (antické sochy, litinové kříže, vázy na květiny a řada dalších uměleckých předmětů).


Sochu v r. 1958 zdobily všechny atributy: palmová ratolest, kříž, svatozář aj.

Dnes palmová ratolest i kříž chybí.


V té době zde tvořili formy pro sochy umělci Pietro Nobile, Johann Nepomuk Schaller, Viktor Tilgner nebo Theodor Friedl.

Za vznik formy sv. Jana lze považovat rok 1861. Podle návrhu sochaře byla vyrobena forma a z ní bylo odlito více kusů soch. Litinová socha sv. Jana Nepomuckého, která měří 165 cm, byla odlita v železárnách po dohodě s Hugonem Karlem Eduardem Salmem-Reifferscheidtem. Socha byla ozdobena atributy sv. Jana Nepomuckého, kterými jsou kříž, biret, palmová ratolest a svatozář s pěti hvězdami.

Vzhledem k většímu počtu odlitků, zdobí sochy různá místa v Evropě. Např. jedna socha sv. Jana Nepomuckého stojí také v Lysicích u silnice do Kunštátu, další socha je na náměstí v Protivanově a další


u dolnorakouské obce Lunz am See/Kasten. Jeden z největších průmyslníků v celé habsburské monarchii Andreas Töpper, který měl nedaleko velkou továrnu, nechal v této obci v roce 1855 postavit přes řeku Ybbs kamenný most s litinovými figurami. Na tomto mostu se celkem kromě sv. Jana Nepomuckého nachází další čtyři sochy z Blanska – svatý Ondřej, svatá Helena, svatý Florián a Panna Marie.

Most přes Ybbs v obci Lunz am See.


Identické sochy najdeme v Protivanově, na mostě v obci Lunz am See, v Lysicích a u nás.


Socha sv. Jana Nepomuckého u Litavy

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1738 je hodnotným uměleckohistorickým dílem z početného souboru sakrálního mobiliáře města. Je na seznamu kulturních památek České republiky, rejst. č. ÚSKP 45551/7-3867.

Tato cenná plastika datovaná rokem 1738 se řadí mezi velmi kvalitní sochařské práce vytvořené na Moravě v 1. polovině 18. století. Je vytesána z důvodu trvanlivosti z mušlového pískovce, který se na Moravě netěžil a dovážen byl z Rakouska. Rod Kouniců i obyvatelé našeho města byli ctitelé památky tohoto světce, o čemž svědčí i další jeho sochy rozmístěné na přístupových cestách k městu a při zámku.

Podle mého názoru patří tato socha mezi nejkrásnější vyobrazení sv. Jana Nepomuckého. Svým mistrným ztvárněním, množstvím jemných detailů a výrazem nadchne každého milovníka umění. Blízko stojícího diváka překvapí nadýchaná jemně řasená rocheta, který snad už jen čeká, že se v jemném vánku rozvlní. Použitý materiál sochy (mušlový pískovec), datace sochy a způsob provedení podle mého názoru napovídá, že socha vznikla v dílnách Giovanni Giulianiho (1664–1744), autora soch v zámeckém parku.

Socha původně stála u mostu přes Litavu na straně cukrovaru. Na tomto místě socha sv. Jana trpěla poškozováním opakovanými útoky vandalů (ulomení hlavy) a rozrušováním materiálu v zimním období ze zasolené vozovky vedoucí v těsné blízkosti. V květnu 1999 povolil referát kultury OÚ Vyškov restaurování sochy a srpnu t. r. MK ČR povolilo přesun sochy do nově zbudovaného protilehlého parčíku. Samotné přemístění sochy tohoto zemského patrona bylo provedeno v roce 2001 před svátkem sv. Jana Nepomuckého. Na novém, prostorově i pohledově vhodnějším místě, byla socha světce v roce 2006 zrestaurována (cena – 90 000 Kč).


Stěhování sochy na druhou stranu cesty.



V letošním roce uplyne 300 let od blahořečení sv. Jana Nepomuckého a na jaro se připravují oslavy tohoto výročí v jeho rodném Nepomuku.


Stručný životopis

Jan z Pomuku se narodil kolem roku 1345 jako syn místního rychtáře, v Praze se stal bakalářem práv a doktorát získal na univerzitě v Padově. Po návratu byl roku 1389 jmenován generálním vikářem a ocitl se přímo v centru mocenského boje mezi církví a králem; v jedné z mnoha rozepří mezi Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna skončil Jan z Pomuku a tři další Jenštejnovi úředníci na mučidlech. Jan utrpení nepřežil, jeho mrtvolu shodili z Karlova mostu do Vltavy (stalo se 20. 3. 1393 po 9. hodině večerní). Tělo vyplavené na břeh se stalo předmětem uctívání, arcibiskup prohlásil Jana z Pomuku mučedníkem. Před rokem 1416 bylo Janovo tělo pohřbeno v katedrále sv. Víta.

V 16. století Janův příběh interpretoval Václav Hájek z Libočan tak, že Jan Nepomucký byl umučen proto, že nechtěl prozradit zpovědní tajemství královny Žofie. Ve skutečnosti Jan potvrdil nového opata kladrubského kláštera tak rychle, že král, čekající několik let na smrt předchozího opata, nestačil vznést formální námitky a dosadit svého člověka.

Uctívání Jana Nepomuckého se rychle šířilo, již na přelomu 16. a 17. století byl počítán mezi zemské patrony. Roku 1719 byl komisionálně otevřen Janův hrob a v lebce byl nalezen organický zbytek, který byl považován za zázračně uchovaný jazyk. Již v roce 1721 byl Jan Nepomucký blahořečen a 1729 svatořečen, v přípravách na kanonizaci vznikla i galerie barokních plastik na Karlově mostě. Podle moderních zjištění je organická hmota ze světcovy lebky přeměněná mozková tkáň, nikoliv jazyk.

Kult sv. Jana Nepomuckého je nerozlučně spojen s českým barokem, kdy Jan patřil k nejvýznamnějším světcům rakouské monarchie. Je zemským patronem Čech a Bavorska. Sv. Jan Nepomucký získal díky jezuitským misiím velký věhlas po celém světě, také v zemích Latinské Ameriky a v Asii. Je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a patron při přírodních pohromách a povodních (kvůli způsobu své smrti). Jeho vyobrazení lze nalézt na mnoha místech v kostelech. Svatojánské sochy patří k typickým atributům české krajiny, především na mostech (sv. Jan jako patron vod).

Jeho atributy jsou kanovnické roucho, pět hvězd kolem hlavy, krucifix v pravici, palma, kniha, prst na ústech. Celkem se nachází v Evropě přes 30 tisíc jeho realizací, ve světě pak zhruba 66 tisíc.


Bedřich Maleček

Podrobný životopis sv. Jana z Nepomuku naleznete na Wikipedii.


172 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše