• slavkov-austerlitz

Napoleonskou výstavu navštívilo za tři týdny více než 70 tisíc návštěvníků

Aktualizace: kvě 29


Prezident T. G. Masaryk (uprostřed) se členy předsednictva výstavy a se zástupci města a okresu na Napoleonské výstavě ve Slavkově u Brna.


Před devadesáti lety v létě roku 1931 se na zámku ve Slavkově u Brna konala první napoleonská výstava. Trvala tři týdny a za tu dobu ji navštívilo více než 70 000 návštěvníků z tuzemska i zahraničí včetně prezidenta republiky T. G. Masaryka.

S myšlenkou uspořádat výstavu s napoleonskou tematikou přišla skupina občanů v roce 1930. V tomto roce stopětadvacátého výročí bitvy u Slavkova vydal přípravný výbor Napoleonské výstavy prohlášení, ve kterém se zavazuje k uspořádání první napoleonské výstavy ve Slavkově: „…Velká minulost zavazuje však k nemenší přítomnosti. Proto v rámci Napoleonské výstavy uspořádáme přehlídku práce našeho okresu v oboru průmyslovém, hospodářském, obchodním a živnostenském a pochlubíme se činností na poli kulturním a školském. Poznáme sami sebe a ukážeme ostatním, že stojíme v popředí všech ušlechtilých lidských snah. Proto všichni, kdož mají Slavkovsko rádi, přiloží obětavé ruce k dílu! … Padnou ohrady stranictví a všichni svorně budou pracovat pro zdar výstavy.“ Toto prohlášení vzniklo 3. září 1930. Byl ustaven spolek Napoleonské výstavy, v jehož předsednictvu pracovali: Alois Zika, Jan Florián z Hodějic, Josef Kozlíček, Šimon Menšík z Rousínova, Kazimír Nadýmáček, František Prokeš, Dr. Jaroslav Gregor, Ing. Alois Vrabec a Antonín Krejčíř.

Předsednictvo Napoleonské výstavy


Práce na výstavě, která byla zamýšlena hlavně jako krajinská, začaly v roce 1931. Myšlenka uspořádání výstavy si rychle získala mezi obyvatelstvem velkou podporu. A nejen mezi ním. Záštitu nad výstavou převzala sama vláda Československé republiky (a také ostatní úřady – zemské i okresní). Byla vydána série pohlednic a vyšla i výpravná kniha Napoleon a Slavkov. O výstavě psala řada novin jako Národní Osvobození, Lidové noviny, Moravská Orlice nebo Vyškovské noviny. Humoristické listy věnovaly slavkovské výstavě celé číslo.

Přebal knihy vydané u příležitosti výstavy; články v Moravské orlici (28. 6. a 3. 5. 1931).


Původně měla být osobnost Napoleona na výstavě jen jakousi dekorací současného Slavkova, ale hned od začátku se ukázalo, že s Napoleonem bude výstava daleko silnější a nevšední – zkrátka nelze Napoleona oddělit od Slavkova, proto se stal Napoleon ústřední postavou této výstavy.

Propagace výstavy: plakáty a pohlednice


Lidé, kteří se na její přípravě podíleli, dávali k dispozici všechny své schopnosti, společně pracovali na díle, jehož význam zpočátku nedoceňovali. Velkou zásluhu na získání výstavních prostor – levého křídla zámku (celkem 12 místností) od velkostatkáře Josefa Pállfyho – měl generální jednatel Slávek Gregor, který tím zajistil pro výstavu důstojné a dostatečně velké prostory.

Nahoře Slávek Gregor se svým týmem při propagaci výstavy. Dole expozice obrazů malíře Josefa Kalvody a část sbírky napoleonik.


Organizátoři byli mile překvapeni, když sběratelé ze všech koutů republiky a dokonce i ze zahraničí poskytovali své sbírky a předměty, kterých si velmi cenili. A tak společnou obětavou prací se podařilo do života uvést dílo, které se zapsalo do dějin města a do Slavkova přivedlo i prezidenta T. G. Masaryka.

Výstava živnostníků a průmyslu v areálu měšťanské školy, dole Výstavní hudba.


Třítýdenní výstava byla zahájena 28. června 1931 na zámeckém nádvoří za účasti několika ministrů vlády a dalších významných hostů, jimiž byli: francouzský velvyslanec Charles Roux, šéf pařížské invalidovny generál Mariaux, major Marcel, člen francouské mise v Československu major Fillipo, zemský moravskoslezský prezident Jan Černý, bývalý ministr Staněk, generál Podhajský, místopředseda senátu V. Votruba a několik senátorů a poslanců. Výstava trvala do 19. července t. r. Zahajovací akt byl vysílán rozhlasem. Po zahrání čs. a francouzské hymny výstavu zahájil Alois Zika; jménem vlády promluvil ministr unifikace Msgr. Jan Šrámek a ministr zemědělství Bohumír Bradáč. Po slavnostním zahájení byla výstava o dvě hodiny později otevřena i veřejnosti. Na zahájení výstavy se sešlo na vyzdobeném náměstí asi 5000 návštěvníků.

Slavnostní otevření výstavy: nahoře vlevo ve světlém ministr B. Bradáč, dr. Šrámek, J. Gregor, v uniformě pplk. Leclerc a A. Zika. Nahoře vpravo projev Msgr. J. Šrámka. Vlevo dole projev francouzského atašé pplk. Leclerca.


Vedle napoleonských památek obsahovala výstava i archeologickou sbírku z nalezišť u Kobeřic a svoji obrazárnu se 187 obrazy v 18 sálech v tyto dny otevřel i zámek, svou vyspělost předvedl i náš průmysl zastoupený obchodníky, živnostníky i velkými průmyslovými závody.


V rámci výstavy byly uspořádány i četné sjezdy:

28. června

• Krajský sjezd republikánské strany.

29. června

• Krajský sjezd hasičstva za velmi četné účasti delegátů z celé Moravy. • Slet Sokolstva.

1. července

• První odborový sjezd hostinských a kavárníků pro Moravu a Slezsko.

1.–3. července

• Valná hromada katolického učitelstva v zemi Moravskoslezské.

5. července

• Sjezd brněnské župy Čs. obce legionářské. • Celostátní manifestace hraničářů ČSR. • Manifestace národních socialistů. • Krajinský sjezd kovářů a podkovářů Zemské jednoty Moravskoslezské.

6. července

• Sjezd příslušníků Národní demokracie a manifestační schůze (hostem byl dr. Karel Kramář). • Den sociálně demokratické strany.

6. a 7. července

• Hospodářský spolek slavkovský uspořádal výstavu koní, hovězího a vepřového dobytka, drobného zvířectva a drůbeže. • Sjezdy profesorů zemědělských škol moravských, absolventů zemědělských škol moravských, předsednictev a členů hospodářských spolků moravských.

10. července

• Zájezd Společenstva majitelů a nájemců cihelen okresu Vyškov ve spojení s Jednotou pro zvelebení průmyslu cihlářského, zemskou skupinou moravskoslezskou.

12. července

• Krajský sjezd lidové strany a Orelský den. • Lidový sjezd Svazu katolických žen a dívek kraje brněnského. • Zájezd záloženského úřednictva. • Zájezd klubu čs. turistů.

14. července

Krajinský sjezd zástupců obcí, měst a okresů.

14. a 15. července

• Sjezd moravských cukrářských mistrů spojený s řádnou valnou hromadou Zemské jednoty cukrářů, pernikářů aj. pro Moravu s Slezsko.

16. července

Valná hromada čs. obchodnické jednoty.

19. července

• Krajinský sjezd živnostnictva a obchodnictva kraje brněnského spojený s manifestačním průvodem, v němž hrály tři hudby za účasti více než 4000 živnostníků a obchodníků. • Sjezd pekařů, řezníků a malířů. • Zájezd Ligy motoristů. • Střelecké závody o mistrovství Myslivecké jednoty na Moravě.


Sjezdy a průvody různých politických a profesních stran a spolků.


Dne 14. července byla uspořádána velká oslava francouzského národního svátku.

Po celou dobu výstavy (3 týdny) bylo město slavnostně vyzdobeno a překypovalo rušným společenským životem.


Návštěva prezidenta Masaryka

Dne 5. července 1931 navštívil Slavkov a Napoleonskou výstavu prezident ČSR T. G. Masaryk, který byl uvítán obrovským jásotem tisíců občanů na Palackého náměstí.

Prezidenta přivítali zástupci města a okresu (okresní hejtman Dr. V. Přikryl). Starosta města Rudolf Tesařík ve svém proslovu uvedl, že město kdysi hostilo Napoleona, velkého válečníka, a dnes vítá hlasatele míru … s vroucí láskou. Své projevy přednesli i další zástupci města. Na to jim prezident odpověděl: „Milí pánové, páni starostové, bratři legionáři a vy děti! Předně vám děkuju všem za milé přivítání. Město Slavkov má pěkný znak od našeho českého krále Václava, představující sjednocení Čech, Moravy a Slezska. A to sjednocení běží pořád. …“


Napoleonskou výstavu navštívil i prezident republiky T. G. Masaryk. Na pátém snímku vítá prezidenta starosta města Rudolf Tesařík. Na poslední fotce vpravo dole doprovází prezidenta okresní hejtman V. Přikryl.

Po zápisu do kroniky města zamířil prezident k zámku, kde ho uvítal A. Zika. Poté si prezident s velkým zájmem výstavu prohlédl a živě se zajímal o vystavené předměty. Jak se píše v kronice města: „…Bystré oči pana presidenta netěkaly s předmětu na předmět, nýbrž systematicky zíraly světnicí, jako když v knize listy čtenář obrací, aby co nejvíce viděly a co nejvíce si zapamatovaly a posoudily. Síněmi Napoleonské výstavy prošel člověk velikého ducha, zosobněná myšlenka. Vděčný sujet pro sochaře, chtícího vytesati Duši.“


TGM na zámku se zástupci výboru výstavy, města a okresu. Vpravo dole prezident opouští zámek za velkého zájmu přihlížejících.


Dne 19. července 1931 byla Napoleonská výstava v 18 hodin ukončena. Zahrála Výstavní hudba a s účastníky zakončení se rozloučil Alois Zika, který za zdar výstavy ocenil dr. Gregora a ing. Vrabce. Dobré dílo se zdařilo a návštěva za tři týdny trvání překonala všechna očekávání – výstavu navštívilo úctyhodných 71 095 diváků! A to v době, kdy auta nebyla tak rozšířená, nebyl internet ani televize. Klobouk dolů!

Dne 20. března 1932 se konala likvidační valná hromada Napoleonské výstavy. Byl konstatován čistý zisk 83 000 Kč, které valná schůze rozdělila humanitárním, rekreačním a školským účelům.

Za přítomnosti francouzského konzula Jeana Achilla byla 2. října 1932 na radnici slavnostně předána Klubem přátel Francie obecní veřejné knihovně Slavkova u Brna Napoleonská knihovna. Byl to dar z čistého výtěžku Napoleonské výstavy.

V roce 1933 bylo čtyřem členům slavkovského Klubu přátel Francie a nadšeným pracovníkům pro československo-francouzské sblížení uděleno vyznamenání za slavkovskou výstavu od francouzské vlády. Dne 13. května 1933 se konala na francouzském konzulátě v Brně intimní slavnost, při níž konzul Jean Achille předal vyznamenání těmto slavkovským občanům: Dr. Jaroslav Gregor, gen. tajemník výstavy a předseda Klubu přátel Francie, prof. Jaromír Pluskal, starosta města Slavkova u Brna, Emil Strach, místopředseda klubu přátel Francie a Alois Zika, předseda slavkovské Napoleonské výstavy.


B. Maleček


Článek z Moravské orlice 16. srpna 1931.

63 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše