• slavkov-austerlitz

Jak se kdysi žilo v Brněnské ulici

Aktualizováno: 19. 4.


Brněnská ulice se v době první republiky přejmenovala na Masarykovu třídu, a to od 7. 3. 1930 na počest 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Tento název nesla až do roku 1956. Snad i proto, že při návštěvách Slavkova v letech 1924 a 1933 po ní příjížděl do Slavkova první prezident Osvoboditel T. G. Masaryk. V roce 1945 pak projížděl ulicí i druhý prezident Dr. Edvard Beneš. Co do počtu obchodů či řemeslných dílen nezaostala Brněnská za Husovou ulicí. Brněnská navazovala na Úzkou (Židovskou) a Širokou (Židovskou) – nyní Koláčkovo náměstí a na celou tzv. židovskou čtvrť.

K Brněnské patří neodmyslitelně i rohový Panský dům č. p. 89, ve kterém měl dílnu kožešník Jaroslav Urbánek a klobouky paní Urbánková. Vedle v suterénu prodávala cukrovinky a další sladkosti paní Švandová, která se svým krámkem jezdila na poutě do okolí. Dům č. p. 642 patřil Pavlu Šmerdovi, který měl velkoobchod i maloobchod potravin a materiálního zboží. Nyní je zde prodejna „Zdeňka“.

Brněnskou ulicí přijel poprvé v roce 1924 i prezident T. G. Masaryk.


Vedle v rohovém domě č. p. 643 byl obchod spotřebního družstva „Včela“. Tato moderní novostavba vznikla v roce 1930 a nahradila asi 500 let starý dům. Zde prodával pan Urban, poté pan Spáčil a také Josef Halamka. Na druhém rohu byl v roce 1936 nově postavený dům č. p. 680 Benno Engelsratha – obchod s textilem a konfekcí. Zákazníci prodejny při větších nákupech byli odměnováni dárky – kapesníčky, krajkovými límečky apod. Později tam byla prodejna elektrických spotřebičů, pak řeznictví a nyní kavárna a pánské holičství.

Vedle v čísle 90 měl obchod a cukrovinkami Richard Minařík. Zejména v předvánočním období byl zásoben lákavými dobrotami a koloniálním ovocem (datle, fíky, kokosové ořechy, svatojánským chlebem aj.). Vedle na čísle 638 měl prodejnu řemeslnických potřeb a věcí pro obuvníky Bohumil Husák. V čísle 484 měl klempířskou dílnu a letoval děravé nádobí Jan Valnoha. Dnes má v tomto domě stříbrnictví a bižuterii Eva Drábková.

Brněnská ulice začátkem 20. století – pohled k náměstí; 2 - paní Chloupková s paní Štěrbovou před obchodem P. Šmerdy; 3, 4 - Brněnská v roce 1940.

V domě č. p. 92 byla prodejna textilu a galanterie pana Kukly, kterou později převzal Arnošt Čestnohorský. V domě č. p. 93 měl prodejnu jízdních kol Jan Honzík, který v obchodě nabízel vše potřebné pro vybavení jízdních kol. Ve dvoře měl dílnu, ve které kola opravoval a v zimě brousil brusle.

Ve vedlejším domě č. p. 94–95 provozoval Hubert Oppl pohřební službu a květinářství. V domě č. p. 96 bylo květinářství Marie Zapletalové, její manžel Eduard Zapletal byl četnický strážmistr.

Ten zde prodával psací stroje, gramofony a gramofonové desky. Marie Zapletalová

Ve druhé polovině domu provozoval holičství pan Májek.

Květinářství a pohřební služba Huberta Oppla. Hubert Oppl uprostřed rodiny (se psem). Svatba prochází kolem Opplova domu.

Jednopatrový rohový dům s věžičkou, která byla na konci druhé světové války zasažena šrapnelem, patřil rodině Hussově a měl číslo 681. Obchod voněl především čerstvě upraženou kávou a dalším koloniálním zbožím. Sortiment zboží byl velmi široký. Pro stálé věrné zákazníky Hussovi připravili na židovské svátky pesach nekvašené pečivo-macesy a podarovali je. Na druhém rohu byl obchod pana Obenraucha, který prodával mouku a různé potraviny jak v malém, ale především ve velkém. V dalším domě č. p. 97 měl obchod Ferdinand Šlesinger.

V domě č. 98 bydlel František Novotný, který provozoval kominickou živnost. Ve vedlejším domě č. p. 99 a 100 bylo pohostinství Františka Dohnala (na fotce vpravo). Při občasných návštěvách Slavkova populární zpěvák Jára Pospíšil nikdy nevynechal příležitost zastavit se. Na zahrádce byla kuželna, kde se mohly hrát kuželky. V rohovém domě č. p. 127 měl holičství pan Fröhlich. Na protější straně Brněnské ulice byla v č. p. 798 kovárna Františka Kalábka, kam chodili sedláci okovat koně. V domě č. p. 101 prodávat cigarety a tabák Bedřich Abert. Vedle v čísle 102 bylo zámečnictví Raimunda Horáčka. Po tragické smrti manželů Horáčkových v domě zavedl kamnářství Josef Dofek. V domě č. p. 103 provozoval kamenickou dílnu a stavbu pomníků Alois Skumanc.

Brněnská ulice v r. 1949. Vpravo pohřeb F. Štěpánka v r. 1948 – v pozadí Kalábkova kovárna.


V rohovém damě č. p. 104 se nacházelo Matochovo řeznictví. Krám vždy voněl čerstvými uzeninami. Řeznictví vedl Josef Matocha, po něm Zdeněk Matocha s chotí Annou Matochovou a s jejich třemi syny – Zdeněk, Milan a Rostislav, kteří už jako děti v této rodinné tradici vypomáhali.

Matochovo řeznictví. Vpravo Brněnská v roce 1917.


Na protějším rohu v domě č. p. Koláčkovo náměstí 113 měl sedlářskou dílnu Josef Rozehnal, který mimo výrobu postrojů pro koně a dobytek vyráběl školní brašny a kabely. V domě č. p. 115 měli obchod Antonín a Amálie Sušilovi, kteří prodávali nádobí, sklo a porcelán a potřeby pro kuchyň a domácnost. Ve vedlejším neobydleném domku v č. p. 116, který patřil rodině Hussově, byl sklad a prodej topiva, uhlí a koksu. V domě číslo 117 měl obchod František Rozsypal, který nabízel kamna a sporáky a později i vodoinstalační materiál. Ve dvoře měl zámečnickou dílnu. Nyní zde má čalounictví a nábytek Václav Eliáš.

Zámečnická dílna F. Rozsypala. Na fotce jsou F. Rozsypal s oběma rodiči, Sláva, Jan Hrabec, Bohumil Rotrekl, Jan Vašek a Jan Drápal. Vpravo prochází Brněnskou ulicí pohřeb Eduarda Zapletala v roce 1949.


V domě číslo 118 provozoval holičství Rudolf Kratochvíl. Jeho syn Leopoold měl v domě pojišťovací kancelář Hasičské pojišťovny. V čísle 119 měl papírnictví pan Kánský. Po jeho smrti obchod převzal Adolf Malík, který provoz rozšířil o knihařství – vazbu knih. V domě č. p. 120 byla okresní nemocenská pokladna a kancelář notáře Andělína Váhaly. V prvním patře měl služební byt Josef Kašpárek, dlouholetý pracovník nemocenské pojišťovny.

Vlevo Alois Štěrba, vpravo Jan Štěrba. Vpravo foto z r. 2010, kde je vidět obchod U Laštůvků.


Rohový dům č. p. 121 patřil Ludvíku Maláčovi. V přízemí měl hodinářství Josef Hrdlička, vedle měl pánské i dámské krejčovství Josef Hejtman. Vedle domovních vrat měla obchod s mlékem a mléčnými výrobky paní Neužilová. Na druhém rohu v č. p. 122 měl prodejnu hodin Alois Štěrba. Před válkou a při včasném setmění nám promítal se svou 8 mm promítačkou do výlohy grotesky, které dodnes mužeme řadit ke zlatému fondu počátků kinematografie. V domě č. p. 641 byl obchod „U Laštůvků“ (majitel Josef Laštůvka), kde se prodávala konfekce, látky, prádlo a také skautské kroje. V části domu jeden čas měla Františka Laštůvková mlékárnu. V domě č. 640 bylo modistství Růženy Horáčkové. Majitel domu Jan Poláček provozoval řeznictví a uzenářství. Nyní se zde nachází Vinotéka Patrika Šafránka (předtím pekařství Františka Neužila).

Na rohu Brněnské a Palackého náměstí stál hotel Černý orel. Na počátku 20. století měl v domě č. p. 122 obchod Alois Zika, ale brzy ho přestěhoval na Palackého náměstí.


Na rohu Brněnské ulice a Palackého náměstí stávala hospoda „U černého orla“. V období socialismu zde byla v přízemí vývařovna obědů pro zaměstnance Státního statku. Solidní budova ze začátku 17. století měla ve zvýšeném přízemí výčep. Velká okna směřovala do náměstí, malá do Brněnské ulice. Za nálevnou byla další velká místnost se dvěma kulečníky. Zde se také hrávaly karty, pořádaly různé oslavy, kabarety a slavíval se silvestr. Zatímco v přízemí byly různé živnostnické krámky, v prvním poschodí, obráceném do náměstí, byly pohostinské pokoje. Na jedné dobové fotografii, více než sto let staré, je vidět na úrovni prvního poschodí firemní tabuli s nápisem „Hotel Pelikán“ (viz foto výše). Z nájemců této budovy se na začátku našeho století připomínají pánové Sýkora, Hanák a Mrkus. Ve 30. letech 20. století měl v místnostech hotelu svoji převlékánu sportovní SK klub Slavkov (I. mužstvo). Hostinec i hotel byly zrušeny po roce 1945.

Ve 30. letech minulého století byl majitelem budovy č. 13 Ignác Weinstein. Zde měl obchod s látkami Antonín Novotný, vedle měl holičství pan Maierhöfer. Blíže k městu se po schodech šlo do obchodu Růženy Újezdské, která prodávala kůže a potřeby pro obuvníky. V suterénu měl obchůdek – nožířství – Jindřich Sáček. Vedle, blíže v náměstí prodávala zeleninu a ovoce paní Horáčková. Na samém rohu měl obchod Oskar Zweig s konfekcí. Jeho manšestrové kalhoty a obleky byly k neroztrhání. Ve vyvýšeném přízemí byl hostinec u Černého orla, který provozoval Václav Mrkus. V zadní místnosti hostince se hrál kulečník. Nyní v těchto prostorách sídlí Česká spořitelna.

Během protektorátu byla Brněnská ulice vyzdobena vlajkami u příležitosti 55. narozenin A. Hitlera, tj. 20. dubna 1944.


Brněnská ulice byla vždy velmi rušná. V roce 1945 při osvobozování Slavkova projížděly Brněnskou ulicí sovětské tanky. V roce 1950 zde byl zaveden jednosměrný provoz. Kvůli stále sílícímu provozu je nyní ulice určena pouze pro obsluhu zásobovacími vozidly. Po úpravě náměstí došlo i k úpravě Brněnské, která slouží jako pěší zóna.

Z původních obyvatel již asi nežije nikdo. Zůstávají jen vzpomínky na staré dobré časy.


Sepsal Kliment Kohoutek (z č. p. 91), Gusta Andrlová a Marie Langová (SZ 7/2006)




328 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše