• slavkov-austerlitz

22. srpna 2017 – 30. výročí podepsání družby Darney–Slavkov u Brna

Aktualizace: 8. čvn 2020


V úterý 22. srpna letošního roku si připomínáme už 30. výročí partnerství našeho Slavkova s francouzským městem Darney. Město vzdálené od našeho Slavkova kolem 1050 km za uplynulé čtvrtstoletí navštívily v rámci různě zaměřených výměnných akcí stovky našich občanů.

Jaké jsou ale prvopočátky zrodu tohoto dlouholetého úspěšného partnerství? Čí to byl nápad? Tehdejší slavkovské radnice? Ani náhodou! Ta tehdy vůbec netušila, že nějaké Darney ve Francii existuje.

Tou hybnou silou byli pan André Poirot z Darney a také pan Mojmír Hanuš z Olomouce. Andre Poirot je zde známou osobou, ale kdo to byl pan Hanuš? Vždyť ve Slavkově ho nikdo nezná!

Mojmír Hanuš (14. 8. 1913–15. 2. 2008) byl velmi činorodým člověkem, který svůj život a svoje výrazné společenské stopy zanechal zejména na Olomoucku a na Hané. Stručně řečeno – byl to básník, prozaik, vydavatel, publicista, překladatel, organizátor, velký humanista a vzdělanec. V roce 1937 založil vlastní Hanácké nakladatelství v Holici. V Olomouci se zúčastňoval různých společenských akcí Univerzity Palackého, Moravského divadla, Muzea umění aj. Byl držitelem čestného doktorátu Palackého Univerzity v Olomouci. Plynule hovořil 11 světovými jazyky. Jako básník napsal mj. v roce 1946 latinskou báseň – hymnus na oslavu konce 2. světové války – pod názvem „Hymanaeus fraternitatis humanae“. Byl pamětníkem a přítelem legendárního zápasníka v řeckořímském zápase a mistra Evropy (1903, 1929) Gustava Frištenského (1879–1957), jehož sportovní sláva začala v Brně a jehož rodiče se později přestěhovali do Slavkova u Brna, kde mají i hrob. V červnu 2007 se uskutečnilo v Olomouci v hotelu Flora celosvětové setkání rozvětveného rodu Frištenských (část rodiny žije v anglicky mluvících zemích). Toho se mj. jako čestný host zúčastnil tehdy už 94letý Mojmír Hanuš, který tam hovořil o příhodách prožitých s Gustavem Frištenským, kterého charakterizoval jako vlastence, velmi skromného a čestného člověka.

Také syn pana Hanuše, prof. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc., je vzdělaným člověkem a světově uznávaným odborníkem. Je profesorem Hebrejské university v Jeruzalémě, kde se věnuje především chemii přírodních látek, např. i výzkumu účinných látek v konopí. Navázal tak na činnost prof. Josefa Hanuše, profesora ČVUT v Praze a člena ČSAV, příbuzného rodiny Hanušů, na jehož počest se od r. 1966 za jeho zásluhy o rozvoj chemie uděluje Hanušova medaile.

Jedna ze dvou dcer Mojmíra Hanuše paní Miroslava Hanušová (provdaná Doležalová) byla a stále je profesionální houslistkou Moravské filharmonie Olomouc. A její koncertní činnost je v pozadí počátku pozdější družby našeho města s Darney.

To bylo tak:

Koncem 70. let dvacátého století se jakýsi francouzský soubor lidového umění dostal při svém pobytu v ČSSR na Olomoucku do organizačních nesnází a v té situaci se ho ujal jazykově i organizačními schopnostmi nadaný Mojmír Hanuš. Při té příležitosti se ho jeden z členů francozské skupiny zeptal, zda neví o nějakém malém hudebním tělese, které by bylo schopné vystupovat ve francouzském lázeňském městě Vittel v době letní lázeňské sezóny. Pan Hanuš v reakci na tento požadavek doporučil smyčcové kvarteto složené z členů olomoucké filharmonie, ve kterém hrála housle i jeho dcera Miroslava (1951).

Přibližně od roku 1980 začalo toto kvarteto většinou po dobu tří letních prázdninových týdnů vystupovat ve Vittelu a svoji letní koncertní činnost tam provádělo nepřetržitě po dobu neuvěřitelných 22 let! Nedaleko lázeňského města Vittel se nachází i městečko Darney, ve kterém po dobu svého pobytu také toto kvarteto často vystupovalo. Členové kvarteta se tak na místě velmi dobře seznámili s bohatou historií Darney a s jeho mimořádným významem pro činnost čs. legií a s významem při vzniku samostatného Československa, což je období podrobně zdokumentované v tamějším muzeu. Historický význam Darney nebyl v tehdejší době v naší vlasti nijak doceněn. Již v počátcích vystupování olomouckého kvarteta ve Vittelu se s členy souboru seznámil místní historik a novinář André Poirot z Darney a projevil zájem o zprostředkování kontaktů na Slavkov, neboť Olomouc se ve vztahu k Darney nejevila z mezinárodního historického kontextu jako vhodný partner. Po seznámení se s mnoha podrobnými údaji o Darney a jeho důležitosti pro naši republiku se poté iniciativy chopil zkušený organizátor pan Mojmír Hanuš. Ač osobně v Darney nikdy nebyl, začal konat. Jak sám později stručně uvádí: „Dne 6. 9. 1983 do Slavkova a dne 30. 9. 1983 do Darney jsem dal písemný návrh na družbu obou měst.“ Po vyřešení oficiálních procedur na ministerstvu zahraničí ČSSR a Francie byla tato mezinárodní aktivita schválena. Jak dále uvádí pan Hanuš „V sobotu 22. 8. 1987 předseda Mařík podepsal v Darney družbu.“ (pozn. autora: Zdeněk Mařík, tehdejší předseda Městského národního výboru ve Slavkově u Brna).

Pan Mojmír Hanuš bydlel v té době v Olomouci (Komenského ul.) a byl velmi aktivní i v dalších oblastech mezinárodní spolupráce. Podle jeho tehdejších informací se ve dnech 22.–28. 8. 1988 měla v Gorici konat I. celosvětová konference lidového umění a ve všech světadílech se měl uskutečnit jím navržený Světový den lidového umění a národní kultury. Ale to už je zase úplně jiný příběh…

Pan Hanuš byl také sportovcem tělem i duší. Jeho dcera Miroslava k tomu letos v červnu napsala: „Každý rok, včetně toho, co zemřel, se zúčastňoval po hodně dlouhá léta chodeckých a běžeckých závodů pořádaných v Olomouci. Samozřejmě že je ve své kategorii vyhrával, neboť 94letého závodníka tam již nikdy nebudou mít. Byl nesmírně vitální a zemřel prakticky zcela zdráv, jen mu odešla životní síla. Byl to zcela výjimečný člověk…“

Měl jsem tu čest se 11. ledna 1991 na 1. plese Olomoucké filharmonie v Olomouci zcela náhodou osobně setkat s panem Mojmírem Hanušem (viz foto). Bylo to setkání s velmi příjemným, usměvavým a vzdělaným člověkem, plným životního optimismu. V roce 2013 by se dožil sta let. Budiž čest jeho památce i jeho dílu, a to nejen za jeho významný osobní podíl při vzniku partnerství Slavkova a Darney…

(Pravdivost tohoto pro většinu Slavkovanů zcela neznámého příběhu nyní potvrdila a vzpomínkami doplnila i jeho žijící dcera Miroslava Doležalová, stále členka olomoucké filharmonie, za což jí patří upřímné poděkování.)


Ladislav Jedlička, Slavkov u Brna




29 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše