„Roku 1861 dne 7. července světil se nedaleko kaple na cestě z Němčan do Dražovic kříž. Tenkráte byl přítomný jakýsi slepý člověk, který prosil, aby ho zavedli k Luterštéku a zde prý umyv se vodou prohlédl a uzdravil se. Pověst o tom se rychle roznesla, i přicházela četná poutnická procesí, aby své prosby a potřeby Bohorodičce přednášeli.“
Tolik z historie našeho poutního místa. Už jsme téměř zapomněli, že se na Lutrštéku stalo několik zázračných uzdravení a tím stoupla jeho známost v širokém okolí. Poslední léta poutníků ubývá. Může to být tím, že máme svobodu církve a věřící mají možnost navštívit za rok více poutí a duchovních aktivit. Máme také větší možnost cestovat. Ale může to být i tím, že jsme pohodlní nebo nemáme takovou víru, jakou měli naši předkové, když přicházeli prosit o zvláštní Boží pomoc a milost. Datum výročí jsem objevil nedávno. Jak si výročí připomeneme a oslavíme bude proto ještě oznámeno.
Ještě mám jednu novou zprávu k našemu poutnímu místu. Před několika lety vyhrála v okresní soutěži „o nejlepší studánku“ první místo lutrštécká studánka. Přesto, že je vyschlá a její betonové lemování s ohnutým zábradlím nepůsobí hezky. V budoucnu by měl zůstat zachovaný přívod vody vodovodem z nedalekého vrtu, z tohoto důvodu má studánka své opodstatnění. Oslovil jsem po poradě s panem starostou výtvarníka Milivoje Husáka, který zpracoval návrh nového ztvárnění studánky. Řešení přístupu ke „studánce“ je pojaté schodištěm z bočních stran s kamennou zídkou a kovaným zábradlím.
P. Mgr. Milan Vavro, farář
Lutršték. Studánka. M. Husák a P. Krátký. Kříž. Milivoj Husák. Kříž. Návrh řešení studánky.