• slavkov-austerlitz

V Nizozemsku našli těla čs. letců. Byl mezi nimi i Slavkovák Karel Valach


Karel Valach je na snímku třetí zleva.


V neděli 6. června 2021 zveřejnil zpravodajský web iDnes.cz příspěvek o nálezu pozůstatků pěti těl československých letců v Nizozemsku. Jedním z nich byl Slavkovák Karel Valach. Zanedlouho, 23. června t. r., uplyne 80 let od této události.

Karel Valach není ve Slavkově neznámý. Jeho jméno je vytesáno na památníku obětí 2. světové války, který se nachází u kostela. I na hřbitově hned vedle vchodu u kaple je pamětní deska se jménem Karla Valacha. A konečně před osmi lety vyšel ve Slavkovském zpravodaji i na tomto webu kvalitně zpracovaný článek, ve kterém autor Vladimír Pavézka letce RAF Karla Valacha vzpomenul.


Níže si můžete přečíst článek převzatý z webu iDnes:


V Nizozemsku našli těla československých letců. V sestřeleném stroji RAF

Při vykopávkách vraku bombardéru britského Královského letectva, který byl sestřelen za druhé světové války u nizozemské obce Nieuwe Niedorp, byly nalezeny pozůstatky patřící československé posádce. Uvedlo to na svých stránkách české velvyslanectví v Haagu.

„Vrak letadla obsahuje pozůstatky pěti členů české posádky,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí. Dodalo, že jde o vrak bombardéru typu Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF. Sestřelen byl 23. června 1941 německým nočním stíhačem při návratu z bombového útoku na Brémy.

Členové šestičlenné posádky sestřeleného letounu byli Alois Rozum, Leonard Smrček, Vilém Konštatský, Jan Hejna a Karel Valach. Jediným přeživším byl Vilém Bufka, kterého Němci zajali, ale věznění přežil. Po pohřešovaných členech nebyla až dosud nalezena žádná stopa, s největší pravděpodobností zahynuli v hořícím letounu, který se pádem zabořil několik metrů do země, uvedlo velvyslanectví.

Nakládání pum do wellingtonu 149. perutě, stejné letouny používala i 311. peruť.


Nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že na místě dopadu se našly úlomky kostí, kus boty a letecké kombinézy. Dodalo, že experti se nyní snaží přiřadit nalezené pozůstatky jednotlivým členům posádky. Analýza bude trvat několik týdnů. Práce na vyproštění vraku začaly 25. května.

Místo nálezu tento týden navštívila velvyslankyně ČR v Nizozemsku Kateřina Sequensová. U této příležitosti se setkala s představiteli místní samosprávy a příslušníky nizozemské armády, kteří vyzvednutí letounu provádějí.

Vyzvednutí vraku je součástí nizozemského programu, který byl zahájen v roce 2019, vláda od té doby platí podle listu The Guardian veškeré náklady. Jeho cílem je umožnit uložení pozůstatků pohřešovaných pilotů a členů posádek a dát jejich příbuzným jistotu o osudu rodinných příslušníků.

Předtím nizozemská vláda financovala vyzdvihování vraků jen ze 70 procent, zbylý díl byl na místních samosprávách. Nedostatek financí na regionální úrovni ale v několika případech vedl k zastavení prací, napsal The Guardian.

Během druhé světové války bylo nad územím Nizozemska sestřeleno nebo se zřítilo více než 5 500 letadel. Třicet až 50 těchto vraků letadel podle odhadů obsahuje pozůstatky členů posádek. Českoslovenští piloti i další vojáci, kteří po okupaci a vzniku Slovenského státu v březnu 1939 zamířili do exilu, se už od počátku zapojili do bojů druhé světové války. Vycvičení letci sloužili v Polsku a později Francii, největší slávy dosáhli v modrých uniformách RAF. Vedle stíhačů se do akce zapojili už od roku 1940 právě členové 311. bombardovací perutě, kteří první nálet podnikli 10. září 1940.

Často útočili například na okupovaný francouzský přístav Brest, kde v létě 1941 vážně poškodili těžký křižník Prinz Eugen. Ztráty, které se jen těžko doplňovaly, ovšem narůstaly. Do dubna 1942, kdy „třistajedenáctka“ skončila s nálety, provedla 1029 bojových letů a z 318 mužů jich ztratila 128 (94 padlo). Zbytek války tak decimovaná československá bombardovací peruť RAF strávila v rámci Pobřežního velitelství.

Wellingtony 311. perutě. Foto: Imperial War Museum.


Piloti sloužící pod Velitelstvím bombardovacího letectva byli všichni dobrovolníci a s každým nástupem na palubu podstupovali ohromné nebezpečí. Více než 44 procent členů posádek sloužících pod bombardovacím velitelstvím, tedy přes 55 000 mužů, padlo v boji o nebe nad Evropou, což je největší podíl úmrtí ze všech spojeneckých jednotek, uvádí The Guardian.

Autoři: iDNES.cz, ČTK

83 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše