• slavkov-austerlitz

Hořící pole u Slavkova

Aktualizace: led 24


Hořící pole – 28. ledna 1961


V souvislosti s nedávným požárem zásobníku plynu u Dambořic se nabízí otázka, jestli i Slavkov nemá svoje ložiska nafty nebo plynu. Vždyť nafta se těží ve Ždánickém lese necelých 15 km od Slavkova, tak proč by nemohly být její zásoby i v katastru našeho města?

Dobývání ropy na jižní Moravě má dlouholetou tradici. Největší ložiska jsou nedaleko Uhřic, Dambořic a Žarošic. Nedávno těžaři objevili nová ložiska u Břeclavi a Prušánek.

Historie hledání ropy na Slavkovsku začíná již počátkem 20. století. Podle údajů dobového tisku bylo pokusné vrtání na státní útraty provedeno v r. 1908 jihovýchodně od Slavkova do hloubky přes 700 m. Mělo být zjištěno, zda půda neobsahuje cenné minerálie. „Z hloubky 600 m vytryskla voda 18 stupňů tvrdosti obsahující mnoho plynů. Plyny rychle z vody prchaly a po zapálení hořely vysoko šlehajícími plameny. Po krátké době však plyny vymizely, voda vytéká dosud. Vrtání bylo zastaveno, aniž by co cenného bylo nalezeno“, píše se v tisku z r. 1929.


Hořící pole – 23. února 1961


V roce 1909 při hloubení 500metrové artéské studny našli zemní plyn a dokonce ho i využili. Natáhli trubky ze studny až pod rošty kotlů v cukrovaru a topili tak dlouhá léta.

První plánovaný průzkum byl proveden teprve v roce 1950. Vrtalo se do hloubky „jen“ 200 m. Tehdy byly nalezeny stopy plynu, a tím práce na čas skončily. Až v roce 1959 byly provedeny další vrty. Plyn, který pronikl na povrch, někdo zapálil (viz dobové fotografie z r. 1961, na kterých „hoří pole“). I když podle pamětníků pole hořela už mnohem dříve – od konce II. světové války.


Vrtná věž – 4. května 1961


Počátkem roku 1961 začala vrtací věž typu BU 40 s hlubinnými vrty. Odborníci byli překvapeni neobyčejně mohutnou vrstvou vápence, na niž narazili. Do padesáti metrů byly vrtány třetihorní vrstvy zemin, ale odtud dolů do hloubky 1200 metrů byl zjištěn vápenec stejný, jako je na Hádech a v Macoše. Plynu, který byl nalezen na rozhraní zeminy a vápence, bylo málo. Jeho využití v hospodářství by se nevyplatilo.

Na území jižní Moravy vrtala rakouská armáda u Lanžhota a v Bzenci ještě před první světovou válkou. První velké ložisko ropy lidé objevili až v roce 1919 u Hodonína v lokalitě Nesyt. Těžba tam pokračovala až do osmdesátých let 20. století. Mezi světovými válkami hledal ropu také kníže Jan Liechtenstein. Také Tomáš Baťa podnikal průzkumy severně od Hodonína, v okolí Petrova a Strážnice. Ve 30. letech 20. století bylo na Moravě okolo patnácti tisíc státních i soukromých kutisek. To jsou kruhové pozemky o průměru 425 metrů. Celkem dávaly rozlohu jednoho naftového pole.


Hořící pole – 28. ledna 1961


Jihomoravská ropa z vídeňské pánve mezi Hodonínem a Břeclaví putuje vlakovými cisternami do rakouské rafinerie Schwechat u Vídně. Tato ropa má výborné chemické vlastnosti. I když se většinou zpracovává jako palivo, lze z ní vytvořit i množství chemických, lékařských a kosmetických výrobků. Ropa z oblasti mezi Hodonínem a Brnem či Vyškovem se dopravuje ropovodem do českých rafinerií v Litvínově. Většinou se z ní spolu s ruskou ropou vyrábí paliva, minerální oleje nebo materiály pro impregnace či asfalty.

Na jih od Slavkova v okolí Borkovan, Těšan, Bošovic a Otnic zajistili těžaři v minulých padesáti letech množství hlubokých vrtů. Celou oblast tvoří ždánický karpatský příkrov. Pod ním je ukrytá struktura tzv. nesvačilského příkrovu, který se táhne jako staré pohřbené hluboké údolí od Brna k Hodonínu. Druhohorní usazeniny rozrušila říční eroze a obrovský kaňon zaplnily před 60 až 40 miliony let třetihorní sedimenty. Právě v těchto vrstvách se objevila ložiska ropy u těchto obcí.

bm

Hořící pole – 28. ledna 1961

35 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše