• slavkov-austerlitz

Demolice barokních koníren dvora rodu Kaunitz-Rietberg


Prohlídkový okruh městem Slavkovem je současnou demolicí barokních koníren velikého Panského hospodářského dvora pod Oborou ochuzen o další památku. V 1. územním generelu našeho města navrhl Wenczl F. Petruzci okolo r. 1730 konírny odčlenit od zámku dále na sever do prostoru pod panskou oboru, do areálu velkého hospodářského dvora. Tímto opatřením byla živočišná výroba soustředěna pro hluk i zápach mimo zámek a město.

Dnes zbořené jižní křídlo hospodářského dvora, opatřené barokními klenbami, bylo určeno k ustájení koní. Zbylá plochostropá křídla uzavřeného čtyřkřídlého dvora, jakoby pevnostního charakteru, byla určena pro ustájení dobytka, skladování krmiva  a hospodářské zázemí.

Až později, na sklonku své vlády, Maxmilian Oldřich hrabě Kaunitz-Rietberg se svou paní hr. Marií Eleonorou (roz. von Rietberg z Frís) pověřuje W. F. Petruzciho vypracováním projektu s přičleněním koníren a vozáren do východního prostoru čestného dvora zámku.  Tímto se stávají nezbytnou součástí rezidenčních prostor, jak bylo obvyklé i u staveb jiných vládnoucích rodů.

Půdorys dnes již zmizelého hospodářského dvora je vyznačen i na 1. vojenském mapování z r. 1768. Tehdy bylo přistavěno ke dvoru již další druhé východní, souběžně vedené křídlo. Západní křídlo mělo vestavěné komíny pro vytápění kanceláře administrativy, kuchyně, prostoru ,,ohřívárny“ pro pracovníky, k ohřevu vody k napájení i temperovaných provozních prostor pro dobytek, který pro svůj stav nemohl být v mrazech. Do dvora byla zavedena odbočka litinového barokního zámeckého vodovodu od věže vodojemu (nyní zachované rozhledny golfového areálu). Vodovod byl budován od místa s velmi vydatným pramenem zvaným ,,Studýnky“ v litinovém potrubí o dimenzi cca 2" vyrobeném v blanenských železárnách rodu Salm-Reifferscheidt-Raitz.V roce 1750 byl ze čtyř dvorů slavkovského panství největší. Výměra jím obhospodařovaných rolí činila s vázanou robotou 727 mír – což v hrubém přepočtu činilo cca 196 ha polí, s výměrou zahrad 14 mír – cca 3 3/4 ha, pastvin 54 1/2 mír – cca necelých 15 ha. Sklízelo se pro jeho potřebu na 665 vozů sena a 224 vozů otavy. Dle výměry byl sestupně následován menším dvorem křenovickým, holubickým a letonickým. Ke všem dvorům byly přičleněny také ovčírny k získání vlny pod vedením ovčáckých mistrů. Pro zavedený trojhonný způsob hospodaření ležela ladem u všech dvorů 1/3 výměry půdy, jak bylo tehdy obvyklé pro obnovu síly bez užití chemie.

Posledním ústředním ředitelem rodového velkostatku byl František Novák. Ten spolu s malířem Josefem Klírem patřil mezi přátele jinak povahou uzavřeného hraběte JUDr. Václava Kounice. Posledním panským majitelem dvora byl Eugen hrabě z Kounic, kterým rod v roce 1919 vymírá. V dobrém se do paměti zdejších obyvatel zapsalo hospodaření na dvoře v období Velké války (1914–1918). V tom čase nesmírné nouze o potraviny ba i přes válečnou kontrolu zdejší šafář rozděloval pracovníkům přídavky v podobě deputátu na přilepšenou.

Barokní architektura města Slavkova / Austerlitz přináleží k architektonickému dědictví ,,rakouského baroka“ spolu s širokým krajinným rámcem zahrnující v nedílném souboru zámek, parkovou zeleň, oboru, aleje, kaple i Boží muky, ale také panský barokní dvůr v cenné jižní části. Chov koní býval v minulých časech předmětem prestiže, moci i bohatství. Z toho důvodu byly uvedené prostory jižního křídla dvora provedeny v prestižní kvalitě. Pro dvůr byl užíván název ,,Slavkovský“. Druhým panským dvorem byl Dvůr Rybník, anebo zvaný ,,Na rybníku“, vystavěný později.

Když se projednával svého času v polovině 90. let 20. století v městském zastupitelstvu prodej Panského dvora, jižní křídlo bylo určeno k zachování pro rekonstrukci (viz studie hotelového komplexu vyšší kategorie).

V současnosti nebyla využita možnost budoucího využití barokního jižního křídla Panského dvora rodu Kaunitz-Rietberg k multifunkčnímu využití s výhodou velikého parkoviště. Například pro komerční i výstavní činnost jako galerii, velké výstavy vín s příhodnou temperaturou a podobně. Takovým způsobem jsou nyní využívány památné objekty zázemí zámku ve Valticích či Lednici (multifunkční centrum).

Druhý neméně důležitý význam k zachování jižního křídla bývalého dvora spočíval v omezení nově projektované zahuštěné bytové zástavby dotčeného území. Tato redukce i v počtu nových vlastníků by částečně omezila ztrátu residenčního ducha špičkové lokality města Slavkova.

Rodem Kouniců od dob Dominika Ondřeje byl Slavkov projektován nejen Domenikem Martinellim i W. F. Petruzcim jako residenční městský prostor zvláštní nadstandardní kvality i významu.

Demolice jižního křídla dvora je vskutku zarážející a je nad chápání pro dnešní dobu.

Zde je otevřen precedens k otázce budoucí koncepce rozvoje našeho města.


Jaromír Seifert


135 zobrazení1 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše