• slavkov-austerlitz

Šesté mezinárodní setkání Slavkovů, poprvé ve Slavkově u Brna


Setkávání zástupců měst a obcí není ničím neobvyklým. Mnohé obce se setkávají již několik desetiletí. Slavkovy těmto aktivitám doposud odolávaly. Podnět k historicky první sérii setkávání Slavkovů vznikl v prosinci 2006 ve Slavkově u Brna při návštěvě zástupců polského města Slawków, které je se svými téměř sedmi tisíci obyvateli největším ze všech Slavkovů. Už od roku 1991 je partnerským městem Slavkova u Brna a později se stalo i partnerským městem Horního Slavkova. Slawków se ujal organizační iniciativy a v něm se ve dnech 30. 5. až 1. 6. 2008 pod názvem „Niejeden Slavkov (Slawków) w Europie“ tato mezinárodně pojatá akce za účasti sedmi Slavkovů a Olbramovic (má osadu „Slavkov“) uskutečnila poprvé.


Kolik Slavkovů vlastně je? Celkem jedenáct, z toho jeden polský, pět českých a pět ze Slovenska (resp. čtyři a jedna obec s názvem Slavkovce). Kromě těchto jedenácti samostatných měst a obcí existuje v České republice i několik dalších Slavkovů, které jsou však jen místními částmi jiných obcí. Tyto se zatím až na výše zmíněné Olbramovice do série setkávání Slavkovů nezapojily.


Představme alespoň stručně jednotlivé Slavkovy. Polský Slawków leží přibližně 55 km na západ od třičtvrtěmilionového královského Krakova. Je významným mezinárodním dopravním uzlem, neboť tu na velkém překladišti končí širokorozchodná železniční trať z Ruska. Druhým největším je Slavkov u Brna. Třetím s necelými šesti tisíci obyvateli je město Horní Slavkov, ležící nedaleko Karlových Varů. Nachází se v krásně zvlněné krajině v nadmořské výšce kolem 600 metrů, ale název „Horní“ má původ ve slově „hornický“. Historie tohoto města s hlavním náměstím a radnicí ve stylu socialistického realismu je velmi bohatá. Ve středověku byl Horní Slavkov díky těžbě stříbra a cínu určitou dobu spolu s Kutnou Horou a Jáchymovem nejvýznamnějším hornickým městem v Čechách. Po druhé světové válce se zde při těžbě wolframu a uranu využívala i práce politických vězňů. V tomto městě též v roce 1792 vznikla vůbec první porcelánka v Čechách, jejíž nepřetržitá činnost byla ukončena teprve před několika lety. Tamní muzeum, krásně zrekonstruovaný tzv. Pluhův dům, středověké popraviště, kostel s věží s obrannými střílnami, zajímavá železniční trať, současná věznice i hezká okolní příroda, to všechno mohli vidět účastníci setkání Slavkovů v tomto městě v roce 2011 (reportáž ze setkání ve Slavkovském zpravodaji č. 10/2011).

Pěknou přírodou je obklopen na severní Moravě Slavkov u Opavy a na úpatí Hostýnských vrchů na střední Moravě také Slavkov pod Hostýnem, v němž se uskutečnilo v pořadí druhé slavkovské setkání. Slavkov u Uherského Hradiště je naopak posledním ze Slavkovů, který by se setkání měl letos zúčastnit poprvé a o němž tedy toho zatím mnoho nevíme. Doufáme však, že v rámci své prezentace se pochlubí i tím, že nedaleko jejich obce stojí a stále plodí 300 let stará hrušeň, která v celostátní anketě Strom roku 2011 získala 2. místo.


Všech pět slovenských Slavkovů se nachází na východním Slovensku, od Vysokých Tater až téměř po hranice s Ukrajinou. Krásný výhled na vysokohorský masiv V. Tater má ze své radnice starosta Velkého Slavkova, obce vzdálené na dohled od města Poprad. Podle tohoto Slavkova je též nazván známý Slavkovský štít. Tato obec byla po druhé světové válce téměř vylidněna, neboť převážná část německého obyvatelstva z ní byla odsunuta. Na území obce ležící v nadmořské výšce kolem 650 metrů, tedy nejvýše ze všech Slavkovů, jsou připraveny k využití velmi kvalitní geotermální vrty. Přibližně 10 km východně od Velkého se nachází Malý Slavkov, který pořádal setkání v roce 2010 (reportáž ze setkání ve Slavkovském zpravodaji č. 7/2010). Tato obec se postupně po osamostatnění staví na vlastní nohy, neboť v letech 1974 až 1995 byla součástí města Kežmarok.


Další dvojici slovenských obcí tvoří Vyšný a Nižný Slavkov, od sebe vzdálené kolem 5 kilometrů. Oba leží v krásné přírodě velké horské kotliny, na severovýchod od známého města Levoča, Spišského hradu a dálničního tunelu Branisko. Přestože je Vyšný Slavkov se svými necelými 300 obyvateli nejmenší ze všech, uspořádal v loňském roce při příležitosti 700. výročí první zmínky o obci velmi zdařilé a mimořádně srdečné setkání, na něž budou účastníci dlouho vzpomínat (reportáž ze setkání ve Slavkovském zpravodaji č. 10/2012). Je nepochopitelné, že „na dostřel“ vzdálený Nižný Slavkov patří nejen do jiného okresu, ale v příštím roce oslaví dokonce už 800. výročí první zmínky o obci. Nejdál to mají na všechna setkání pořádaná v Česku delegáti obce s názvem Slavkovce, kteří se těchto aktivit poprvé zúčastnili před dvěma lety. Obec se nachází na jihovýchodě od Košic v okrese Michalovce v rovinaté zemědělské krajině s nadmořskou výškou jen kolem 100 metrů.


Letos by to mělo být vůbec poprvé, kdy se sejdou zástupci všech jedenácti Slavkovů, kteří se ve dnech 31. května až 2. června v hostujícím Slavkově u Brna představí v prostorách zámku, prohlédnou si nově otevřenou Napoleonskou expozici v bývalých zámeckých konírnách, slavkovské bojiště a Mohylu míru. Zároveň se zapojí do některých akcí v rámci současně probíhajících Dnů Slavkova a Svatourbanských hodů a budou se na nádvoří zámku prezentovat i při ochutnávce specialit z jednotlivých Slavkovů pro veřejnost. Snad bude čas i na nějaké menší či větší překvapení.

Nezbývá než si přát, aby víkendovou pohodu podpořilo i příznivé počasí. Doufáme, že do speciální putovní kroniky k setkávání Slavkovů přibude i z tohoto 6. setkání ve Slavkově u Brna nejeden zajímavý zápis.


Ing. Ladislav Jedlička



22 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše